Jaké podmínky mají Židé v Evropské unii?

Jak se Evropská unie staví k Židům? S jakými překážkami se v ní musejí Židé potýkat? A co vůbec Evropská unie v Česku dělá? I na tyto otázky nám na přednášce odpověděl Tomáš Kraus a pracovníci Evropského domu v Praze.

Přednáška sestávala ze dvou částí: V první nám přednášeli zástupci Evropské komise a Parlamentu ČR o tom, jak systémy těchto institucí fungují. A ve druhé části k nám promluvil JUDr. Tomáš Kraus z Federace židovských obcí.

Hoaxy

Na přednášce nás bylo poskrovnu, ale obsahu nebo kvality přednesu se to nijak nedotklo. Je škoda, že se nezúčastnilo více lidí, protože, jak je vidět, v České republice je potřeba o fungování Evropské unie informovat. Koneckonců je to jedna z nejdůležitějších prací zástupců této instituce u nás.

Kromě toho, jak funguje samotný systému europarlamentu a Evropské komise, jsme zjistili, že je velmi těžké vyvracet hoaxy, které se šíří po internetu, tj. například jak EU „chce zakázat tuzemák“. Na webové stránce zastoupení Evropské komise v ČR je dokonce sekce Na pravou míru, kde najdete pravdivé informace o podobných aférách.

Houbař

Dalším důležitým cílem Evropského domu je informovat o výhodách Evropské unie a o tom, jak funguje. S tímto záměrem s největší pravděpodobností přednáška vznikla. Jedním z nejzajímavějších způsobů, jak se snaží Evropský dům tohoto cíle dosáhnout, je tvorba krátkých spotů.

Tyto spoty měly v našem malém hloučku posluchačů veliký ohlas, a tak jsme je shlédli skoro všechny. Pak následovala malá přestávka, v níž jsme hlasovali o různých tématech, která se v EU probírají (např. přijetí eura), abychom o nich mohli dále diskutovat.

Žid v Evropské unii

To nejlepší na závěr přišlo ve formě pana Tomáše Krause. Povídal nám hlavně o situaci Židů v ČR. V tomto bodě jsme jedna z nejtolerantnějších zemí. Federace židovských obcí eviduje, kolik antisemitských projevů se u nás v průběhu roku objeví, a to včetně sociálních sítí. Jejich počet se naštěstí pohybuje jen kolem 300 příspěvku za rok.

Podíváme-li se ale do jiných států Evropské unie, výsledky se drasticky mění. Například v Polsku je sice počet příspěvků zhruba stejný – ne však za rok, ale za den! V Evropské unii antisemitské projevy narůstají, a i když u nás tomu tak není, je dobré si občas připomenout, jak věci vypadají doopravdy, a že situace se stát od státu velmi liší.

Josef Šolín a Žofie Červinková

Zdroje: Evropský dům, Zastoupení Evropské komise v ČR, ČT24, martinfryc.eu