B’nai B’rith International je jedna z nejstarších mezinárodních židovských organizací, založená v roce 1843. Působí ve více než 50 zemích a zaměřuje se na ochranu židovských komunit, boj proti antisemitismu a na podporu Izraele. Mezi její aktivity patří charitativní činnost, stipendia pro židovské studenty a pomoc seniorům.

Organizace byla založena v New Yorku německo-židovskými přistěhovalci a původně pomáhala novým imigrantům s integrací. Postupně se rozšířila do Evropy a sehrála důležitou roli v židovské politice. V Českých zemích vznikly první lóže koncem 19. století, v roce 1990 byla po dlouhé pauze obnovena pražská lóže B’nai B’rith Renaissance.

Na listopadovém uvedení knihy Pavla Kosatíka Podnikání pod Davidovou hvězdou v kavárně Božská lahvice jsem se poprvé setkala se současnou předsedkyní B’nai B’rith Renaissance Irenou Kunešovou. Byla tam, protože tato organizace knihu příběhů židovských magnátů za první republiky finančně podpořila. Zajímalo mě, jak se stavební technička v oboru pozemní stavby do čela B’nai B’rith Renaissance dostala, jaký je její vztah k židovství a k Izraeli a jakým aktivitám se pražská pobočka této světové organizace věnuje.

Jaký je váš vztah židovství? Vyrůstala jste v observantní rodině?

Oba mí rodiče byli Židé. Doma se dodržovaly různé zvyky, zejména v kuchyni, tak jak tomu byli zvyklí. Po válce však rodiče nebyli členy židovské obce. Že jsem Židovka, jsem se vlastně dozvěděla až někdy na základní škole.

Nastal v nějaké chvíli pro vás s ohledem k židovství nějaký zásadní zlom?

V roce 1986 – více než 40 let po konci 2. světové války – můj otec našel své tři sestry, které žily ve Švédsku, náhle jsem objevila své bratrance a sestřenice. To byl pro mne dost zásadní moment v mém vztahu k židovství.

To je zajímavé. Je neobvyklé, že se příbuzní najdou po tolika letech. Jak se jim to povedlo?

Můj otec pochází z Polska. Celou válku byl v různých koncentračních táborech a na konci války došel z Buchenwaldu do Terezína pochodem smrti, kde se seznámil s maminkou. Snažil se zjistit něco o své polské rodině, ale všude mu bylo sděleno, že válku nikdo nepřežil. Ale zázrakem se zachránily jeho tři sestry a žily ve Švédsku. Také stále pátraly a kdosi jim řekl, že snad v Praze by měl žít muž, který se jmenuje jako ony za svobodna. Jeden z bratranců opravdu v telefonních seznamech otce našel a zavolal.

A stýkáte se s nimi?

Moje tety již nežijí, ale se sestřenicemi a bratranci si píšeme a navštěvujeme se a také naše děti jsou v kontaktu.

Jaký je váš vztah k Izraeli a jak vnímáte současnou politickou situaci?

O Izraeli doma mluvila hlavně maminka, která si přála, abychom se tam odstěhovali. V průběhu mého dětství tam odjely rodiny některých našich přátel a Izrael jsem od dětství vnímala jako zemi všech Židů.

Netroufám si posuzovat nynější politickou situaci, ale jednoznačně podporuji Stát Izrael. Bojím se, že tamní situace nemá žádná dobrá řešení, což mě trápí. A také se bojím o své příbuzné, kteří tam žijí.

B’nai B’rith v českých zemích

První lóže B’nai B’rith v českých zemích vznikla v Plzni v roce 1892, následovaná o rok později Prahou. V roce 1894 byly založeny lóže v Karlových Varech a v Liberci, v roce 1896 v Brně a o dva roky později v Opavě. Nejvýznamnější z nich byla pražská lóže Bohemia. Ve 20. století se síť rozšířila o lóže v Českých Budějovicích (1906), Teplicích (1912), Ostravě (1924), Trutnově (1930), Olomouci (1931) a v Prostějově (1931). Ve 30. letech fungovalo v Československu celkem 16 lóží, které měly spíše exkluzivní charakter. Významně podporovaly vědu, umění a literaturu a sdružovaly vlivné osobnosti z řad právníků, lékařů a novinářů. Jejich činnost byla přerušena v roce 1938.

V roce 1990 došlo po padesáti dvou letech k obnovení lóže B’nai B’rith Renaissance. Vztahuje se její působení na celou Českou republiku, nebo jenom na Prahu? Jsou v Česku další lóže?

B’nai B’rith Renaissance Praha působí v celé České republice. V Česku nejsou další lóže.

S jakým záměrem byla v roce 1990 obnovena a změnilo nebo rozšířilo se od té doby nějak její poslání?

B’nai B’rith byla obnovena se záměrem navázat na předválečnou činnost lóže.

Pražská lóže vyvíjela v meziválečných letech poměrně rozsáhlou činnost a měla ve svém vlastnictví dům v Praze 1, Růžová 5. Dům byl městem Prahou v rámci restitucí převeden do vlastnictví Židovské obce Praha s tím, že byla dohoda o převodu objektu do majetku právnímu nástupci, B’nai B’rith Renaissance Praha, což se však zatím nestalo.

Kdo tenkrát u obnovy B’nai B’rith stál?

U obnovy stáli významní představitelé z uměleckého a lékařského prostředí, novináři, architekti. S myšlenkou na obnovu přišel režisér Zeno Dostál, který se také stal prvním prezidentem obnovené lóže. Prvními členy se stali také lidé, kteří se scházeli na židovské obci již v době totality. Patřil k nim Tomáš Kraus, Vladimír Železný či Milan Hein.

Kdy jste se o B’nai B’rith dozvěděla?

O B’nai B’rith jsem se dozvěděla někdy v 90. letech od Tomáše Krause, který mi také navrhl, abych se stala členkou.

Odkdy v této organizaci působíte vy a ve kterém roce jste převzala její vedení?

Přiznám se, a je to ostuda, že si přesně nepamatuji, zda jsem se stala členkou již před rokem 2000, ale v roce 2000 jsem už určitě členkou byla. Předsedkyní jsem od roku 2022.

Nedávno jste podpořili vydání knihy Pavla Kosatíka. Jaké další projekty jste v poslední době podpořili a jaké se chystají?

Podporujeme naše členy, kteří se ocitli v nouzi. Vybrali jsme také mezi sebou téměř půl milionu korun na pomoc Státu Izrael a přispěli na pomoc židovským uprchlíkům z Ukrajiny. Dále finančně podporujeme údržbu varhan v Jeruzalémské synagoze, zasloužili jsme se o umístění busty Hugo Haase v Národním divadle a přispíváme také na umělecké projekty některých členů. Určitě v budoucnu podpoříme i další projekty, vše bude záviset na finanční situaci spolku.

V prosinci jste se podíleli na společné oslavě Chanuky s Bejt Simcha, budete s touto komunitou spolupracovat i nadále? Jste ve spojení i s jinými?

Určitě chceme dále spolupracovat s Bejt Simcha. Ve spojení s jinými zatím nejsme. Oslava Chanuky byla naše první společná akce a předpokládám, že v průběhu roku ještě zorganizujeme nějakou další společnou akci.

Co je další náplní vaší činnosti?

Naši členové se scházejí každý měsíc vyjma letních prázdnin. A to jednak na besedě s různými hosty nebo se přímo vzděláváme cykly přednášek Tomáše Krause a Sylvie Wittmannové. Jsme také ve spojení s lóžemi na Slovensku, v Berlíně a ve Vídni. Postupně navštěvujeme synagogy z projektu 10 hvězd a také se zúčastňujeme, případně pořádáme setkání s našimi spřátelenými lóžemi v zahraničí.

Jak je možné se stát členem B’nai’ B’rith a kde se o vás případně mohou zájemci dozvědět víc?

Členem se může stát člověk židovského původu, který je většinou doporučen některým naším členem. Zájemce o členství musí dodat svůj životopis. Schválení jeho členství podléhá souhlasu všech členů.

PTALA SE RADKA LÍM LABENDZ
Foto archiv B’nai B’rith a Bejt Simcha