Omer Tal po roce opět přichystal taneční vystoupení se svými žáky z řad dětí Lauderových škol a nadšenou skupinou jejich maminek. Večer plný tance, dojetí a naděje, který se tentokrát uskutečnil ve vršovickém Vzletu, nazval Kořeny. Omer se s námi podělill o to, co ho při tvorbě koncepce letos inspirovalo.

Po dlouhé válce v Izraeli a sílících agresivních hlasech, které v ulicích křičí Free Palestine (Svobodná Palestina), jsem v Česku poprvé v životě zažil strach z toho, že jsem Žid. Přestěhoval jsem se do Prahy před deseti lety a do této chvíle jsem se tu cítil naprosto v bezpečí.

Potřeboval jsem se usebrat a hluboce se zamyslet nad tím, kdo jsem a zda je moje židovská identita dostatečně silná. A v tu chvíli se ve mně začala formovat vize představení, které nás zavede 2000 let zpět do zničeného Jeruzaléma. Ten byl dobyt a zpustošen Římany a my jsme byli nuceni uprchnout a rozptýlit se do všech koutů světa.

Příběh Kořenů se vyostřuje ve chvíli, když se rodina mého dědečka v roce 1919 rozhodla emigrovat do Izraele a začít zde opět budovat židovskou zem. Téměř 2000 let ležela ladem. Židé ale vždy snili o návratu a její obnově. A to je to, co udělal můj dědeček. Pěšky se se svojí rodinu vydal z Jemenu do Izraele. A když nacistický tyran dobyl Evropu a zavraždil šest milionů Židů, spolu s mnoha ostatními si uvědomil, že nemáme jinou možnost než znovu založit vlastní stát.

Od 7. října jsme národem zraněným – méně šťastným, méně klidným. Národem, který kráčí od traumatu k traumatu. Na závěr představení jsem chtěl divákům zprostředkovat okamžik, kdy jsme se – na vrcholu hory Sinaj – národem stali. Přál bych si, aby tento prožitek v přítomných probudil otázky po vlastních kořenech, touhu svou identitu poznávat, rozvíjet a chránit. Protože právě to dává smysl její existenci.

OMER TAL
Foto: David Kumermann – z vystoupeni Kořeny