Brněnský festival židovské kultury ŠTETL FEST letos připomíná 80 let od konce druhé světové války a ve svém programu propojuje historickou paměť s aktuálními otázkami bezpečí, lidských práv a mezikulturního dialogu. Do Brna zavítají významné osobnosti z celého světa – rabíni, umělci, potomci židovských rodin, které kdysi Brno formovaly – a nabídnou divákům pestrý program, v němž nechybí výstavy, koncerty, divadlo ani sport. S ředitelkou festivalu Evou Yildizovou jsme si povídali nejen o programových tipech, ale i o tom, co dnes znamená pořádat židovský kulturní festival.

Jaké je hlavní téma letošního ročníku festivalu ŠTETL FEST a na co všechno se mohou návštěvníci těšit?

V tomto roce si připomínáme 80 let od konce druhé světové války, ale bohužel téma války a bezpečí je stále velice aktuální. Proto jsme si do podtitulu Konec války zvolili také otazník. Ptáme se, zda se dokážeme z historie poučit, jaké mocenské zájmy války spouští a také jaký vliv mají na společnost války současné.

Rádi bychom ale také lidem dali nějakou naději a tak chceme jako našeho superhrdinu představit brněnského poválečného rabína Dr. Richarda Federa, který jako jediný přeživší z celé rodiny po dvacet let budoval a vzdělával brněnskou židovskou obec. Je důkazem, že i jeden člověk dokáže udělat velké věci, když má laskavost v srdci a pomoc druhým a slušnost považuje za nejdůležitější hodnoty.

Každoročně nabízíte propojení tématu v dramaturgických linkách, jaké jsou ty letošní?

Ano, je to tak. Jedna z programových linií se i letos zaměří na brněnskou architekturu. Věnovat se budeme významnému architektovi Otto Eislerovi – připomeneme nejen jeho architektonické realizace, ale i jeho pozoruhodný životní příběh. Návštěvníci se opět mohou těšit na zpřístupnění vybraných prvorepublikových vil v Brně. Ve vile Löw-Beer bude navíc instalována výstava Nansenovy děti, která se věnuje dramatickému útěku Otto Eislera před nástupem nacismu do Norska. Tuto cestu podnikl společně s Norou Lustigovou a Leem Eitingerem za pomoci Nansenovy nadace.

Poslední prázdninový pátek chystáme ve vile Stiassni Makabiádu – židovskou olympiádu. Sportovce různých věkových kategorií čeká zápolení v makabi-trojboji, během kterého si budou moci porovnat síly v běhu, lukostřelbě a v badmintonu. Součástí programu bude i tvořivá dílna pro menší účastníky připravená ve spolupráci se Střediskem volného času Helceletka, stezka bosou nohou a spousta další zábavy.

Otevřena bude i vila Wittal, kde se můžete těšit na workshopy zaměřené na výrobu judaik i na swingový večer. Téma „swing za holokaustu“ totiž tvoří jednu z výrazných dramaturgických linií letošního ročníku. Festival vyvrcholí slavnostním koncertem orchestru Melody Makers v Besedním domě, který návštěvníky přenese do atmosféry 20.–40. let minulého století.

Které momenty letošního programu považujete za nejzásadnější a proč by si je návštěvníci neměli nechat ujít? 

Pro mě osobně je jedním z vrcholů letošního ročníku již zmíněná výstava Rabi Feder: Superhero v Arnoldově vile, kterou připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Brna. Výstava, na které se výtvarně podílela Petra Goldflamová Štětinová a Oto-Antonín Goldflam, přibližuje život a odkaz poválečného brněnského rabína Richarda Federa – výjimečné osobnosti, která po válce dokázala znovu vybudovat brněnskou židovskou obec. Na scénáři výstavy se autorsky podílel dramatik a spisovatel Arnošt Goldflam, jehož vzpomínky na setkání s rabínem Federem vnesly do projektu výjimečnou osobní rovinu. Se stejným autorským týmem připravujeme také knížku, katalog k výstavě, která bude k dispozici na festivalu.

Dalším velmi silným momentem bude projekt Srdce je oheň, který představíme v Institutu paměti národa. Jde o výjimečnou výstavu časopisů, které vznikly v rámci stejnojmenné soutěže, pod vedením pedagogů a umělců ve spolupráci se studenty a mladými lidmi. Inspirací jim byly autentické časopisy tvořené dětmi v terezínském ghettu. Nově vzniklé časopisy reflektují současná témata, jako jsou lidská práva, bezpečí, svoboda a solidarita – a propojují tak historickou zkušenost s dnešním světem. Myslím, že právě tato schopnost vést dialog mezi minulostí a přítomností je jedním z jedinečných aspektů festivalu.

To je pravda. Vaše snaha akcentovat aktuální témata a propojovat je s historickou zkušeností je ve festivalovém programu dlouhodobě výrazná. Které osobnosti letos přijaly pozvání a co návštěvníkům nabídnou?

Oblíbený podcast Přepište dějiny se ve svém festivalovém vydání zaměří na roli náboženství ve válečných konfliktech. Historici Michal Stehlík a Martin Groman budou společně zkoumat, jak víra ovlivňovala rozpoutání, vedení i ukončování válek ve 20. století.

Do Brna přijede také norská režisérka a spisovatelka židovského původu Nina F. Grünfeldová, která prostřednictvím své tvorby představí příběh své rodiny. Její otec Berthold Grünfeld jako dítě unikl nacistickému pronásledování díky pomoci Nansenovy nadace a stal se významnou osobností norské psychiatrie a veřejného života.           

Otázce čeho se v současné době bojíme se bude věnovat rakouský politik Lukas Hammer-Tugendhat, který je vnukem Grete a Fritze Tugendhatových. Minout by diváci také neměli besedu se slovenským sociologem a publicistou Fedorem Gálem, který se narodil v koncentračním táboře Terezín a je výraznou osobností angažující se v oblasti lidských práv a demokracie.

Pokud se nepletu, tak už od prvního ročníku se vám každý rok podařilo spojit s potomky bývalých významných brněnských rodin a připomenout přínos a příběh jejich předků. bude tomu tak i letos?

Ano, je to tak. Tradiční festivalový projekt Návraty do Brna letos přivítá potomky rodiny Engelsmannových, kteří přicestují z USA a z Austrálie. Jejich příběh začíná u Felixe Engelsmanna, významného textilního podnikatele židovského původu, který si ve 30. letech nechal postavit vilu na Hlinkách. Jeho firma byla po okupaci zabavena a v roce 1943 zlikvidována, Felix zemřel v exilu, bez možnosti návratu. Společně s jeho rodinnými příbuznými položíme za rodinu Kameny zmizelých.

A máte pro návštěvníky ještě další osobní doporučení?

Určitě. Velkou část svého profesního života jsem strávila v divadle a to se v našem programu i v mých preferencích odráží. Nevynechám tedy premiéru scénického čtení v režii Hany Mikoláškové přibližující hudební díla terezínských autorů Gideona Kleina, Hanse Krásy a Viktora Ullmanna v podání interpretek Silvie Hessové (housle) a Dominiky Weiss Hoškové (violoncello). Soubor Nové divadlo chystá inscenaci silného příběhu Anny Frankové, zpracovaného na základě jejího deníku, který sepsala v úkrytu před deportací do koncentračního tábora.

Divákům, kteří se těší na hudební program, bych rozhodně doporučila jazzový koncert izraelského jazzmana, bubeníka a  skladatele Udiho Shloma, který vystoupí v Divadle Husa na provázku. Jeho hudba je silně ovlivněna jeho pestrým rodinným původem – pochází z rodiny s kořeny v Iráku, Polsku a bývalém Československu, což se promítá i do jeho osobitého hudebního projevu. Všichni máme také velkou radost, že se nám z Izraele podařilo přivést indie-popové duo Ice Hokku, které svojí podmanivou hudbou určitě roztančí Brno.

Dále bych ráda upozornila na výstavu fotografií Richarda Homoly Svědectví terezínských zdí, která bude k vidění ve zpřístupnění Krytu pod Kraví horou, který je běžně veřejnosti nepřístupný.

Součástí festivalu bývají i duchovní témata a prostor pro dialog o židovské víře a tradici. Které rabínské osobnosti letos obohatí program a jaká témata s nimi budete otevírat?

V letošním roce představíme na festivalu několik duchovních představitelů judaismu. Rabín Levi Cooper je australsko-izraelský odborník na židovskou spiritualitu. Specializuje se na halachu a židovskou historii, zejména nyní na reakce židovské společnosti na pandemie.

Do Brna přijede také rabín Dr. Andrew Goldstein, který je významnou postavou liberálního judaismu. V roce 1978 sehrál klíčovou roli v navazování vztahů liberálního judaismu s československou židovskou komunitou a dlouhodobě se zabývá osobností rabína Dr. Richarda Federa.

Pozvali také jednu ženu, Helene Braun je studentkou rabínské literatury a influencerkou žijící v Berlíně, kde se věnuje duchovnímu vedení, vzdělávání a mezikulturnímu dialogu.

Pořádat dnes kulturní akci s židovským zaměřením znamená nést i určitou společenskou zodpovědnost a riziko. Jak vnímáte organizaci festivalu ŠTETL FEST v kontextu současné politické situace u nás i ve světě? Setkáváte se s nějakými specifickými výzvami nebo obavami?

Obavy samozřejmě máme, ale náš festival navazuje především na židovskou historii města Brna, připomíná již zapomenuté příběhy, představuje osobnosti židovského původu a přivádí diváky na místa, která nejsou běžně přístupná.

Cílem festivalu je vzdělávat o judaismu a propojovat lidi všeho vyznání. Snažíme se, aby byl festival bezpečným prostorem setkávání a navazování kontaktů. Nestavíme se na žádnou stranu, vycházíme z historie a snažíme se prostřednictvím odborníků vysvětlovat věci v kontextu.

Věříme, že pokud se díky současné politické situaci přestanou židovské festivaly konat a uzavřeme se do svých obcí, dáme tím jenom prostor rostoucímu antisemitismu.

ŠTETL FEST si za čtyři ročníky vybudoval svébytnou tvář. Jak se podle vás festival proměňuje a jaké místo má dnes ve veřejném prostoru? V čem se letošní ročník liší od těch předchozích, a kam by se měl festival dále ubírat? 

Máme velkou radost, že v Brně festival již zdomácněl a u mnoha lidí se stal každoroční položkou v jejich kalendáři. Brno je jedinečné v tom, že kulturní instituce se zde dokáží na tématu židovské historie propojit, otevřít své domy veřejnosti, spolupořádat s námi výstavy, koncerty a především díky nim může být festival tak velký.

V letošním roce během pěti dnů nabídneme celkem 130 akcí, což je i pro nás organizátory velice náročné. Takže budoucnost je snad v mírném umenšení počtu akcí, ale když to někdy vyslovím, moji spolupracovníci se smějí, jelikož prozatím nám festival každoročně roste jako Otesánek.

PTALA SE RADKA LÍM LABENDZ
Foto archiv festivalu ŠTETL FEST