Pražské Kino Pilotů bude ve dnech 17.–19. října 2025 hostit devátý ročník Festivalu izraelského filmu KOLNOA. Diváci se mohou těšit nejen na výběr současné izraelské tvorby, ale i na hosty, kteří podtrhnou prohlubující se spolupráci českých a izraelských filmařů.

Jedním z hlavních bodů programu bude premiéra izraelsko-česko-polského koprodukčního snímku Ztracená řeč (Dead Language). Film měl letos světovou premiéru na festivalu Tribeca, následně byl v létě uveden na Jeruzalémském filmovém festivalu, kde získal cenu Anat Pirchi za nejlepší scénář. Festivalová porota jej charakterizovala jako: „Brilantní, originální a sofistikovaný scénář plný překvapení a podmanivých momentů, který se lehce pohybuje mezi dvěma světy, tím vnějším, realistickým, a vnitřním, emocionálním.“ Ztracená řeč je něžný, křehký film o touze – touze po blízkém kontaktu, po hlubším smyslu, po něčem, co přesahuje hranice každodenního života. Snímek je doslova hereckým koncertem Sary Adler, díky níž se můžeme dokonale vcítit do hlavní hrdinky a nahlédnout její vnitřní konflikty a nevyslovené touhy.

Ředitel festivalu Roman Lesný říká: „Uvedení filmu Ztracená řeč je důkazem úspěšné spolupráce mezi filmaři z různých zemí včetně České republiky, kteří dokázali spojit své síly a vytvořit výjimečné filmové dílo.“ A dodává: „Hlavní protagonistku Saru Adler není nutno divákům festivalu představovat, vidět ji mohli například v úspěšných snímcích Cukrář nebo Medúzy. Ani námět nového filmu Ztracená řeč není pro pravidelné návštěvníky festivalu KOLNOA neznámým. Již ve druhém ročníku festivalu KOLNOA v roce 2018 jsme divákům přinesli výrazný krátkometrážní film Aja, který získal nominace na Oscara a který se stal předlohou tohoto nového celovečerního snímku. Festival KOLNOA bude mít tu čest uvítat na premiéře filmu jeho tvůrce – režisérskou a zároveň i manželskou dvojici Michal Brezis a Odeda Binnuna. Jsme moc rádi, že film následně půjde i do české filmové distribuce.“

Tématem filmu Ztracená řeč se také otevírá centrální téma festivalu – ženy a muži v kritických životních situacích, čelící zásadním rozhodnutím. Ve vizuálu festivalu 2025 je zakomponováno hebrejské slovo גשר  (gešer), které znamená most. Most, který spojuje lidi v kritických situacích a pomáhá jim najít sebe samé a zároveň propojit se s ostatními. Hned několik festivalových snímků zobrazuje hlavní hrdiny ve zlomových okamžicích.

Jedním z nich je film Pojď blíž. Mladá režisérka Tom Nešer (dcera předního izraelského režiséra Aviho Nešera) nás nechá nahlédnout do nevšedního světa izraelské mládeže. Hlavní hrdinka filmu Eden milovala v životě jen jediného člověka – svého dospívajícího bratra Natiho. Neměli před sebou žádná tajemství – to si alespoň Eden myslela. Když Nati zahyne při autonehodě, Eden zjistí, že bratr vedl tajný paralelní život. Snímek je založený na skutečné události– rodinné tragédii, která postihla mladou režisérku a jejího otce.

Dojemný příběh odhaluje film Chalisa. Sára (Noa Koler) zoufale touží po vlastním dítěti. Po dvou letech marných pokusů otěhotnět se setkává s mladou matkou v těžké životní situaci. Ženy společně dospějí k nelehkému rozhodnutí, které snad ani nemůže dopadnout dobře. Intimní, poetický, a přitom realistický film o složitosti mateřství nahlížený pohledem nižších společenských vrstev.

Do roku 1954, kdy si lidé, kteří přežili hrůzy druhé světové války, s nadšením i úsilím budují nový život v nové zemi, nás přenese nevšední snímek Soda. Krásná švadlena Eva (Rotem Sela – Tělo, které funguje) přijíždí se svou dcerkou do izraelské dělnické čtvrti. Šalom Gottlieb (Lior Raz – Fauda), někdejší vůdce partyzánů a současný dělnický předák, se do Evy zamiluje a vypadá to, že dostane šanci okusit trochu štěstí. Potom se však začnou šířit zvěsti o tom, že Eva byla za války kápo v koncentračním táboře. Obvinění otevírá staré rány a odhaluje skutečné charaktery.

Jiný pohled na rozhodování v kritických situacích přináší historický film Pevnost, natočený podle skutečné události. Odehrává se za jomkipurské války a dějištěm je Sinajská poušť. Izraelská posádka na odlehlé základně se ocitne v obležení egyptskou armádou. Po týdnu nepřetržitých útoků čelí přeživší bezprostřední zkáze. Životy všech visí na vlásku a mladý poručík a vojenský lékař stojí před zdánlivě neřešitelnou volbou – rozhodnou se pro poslední zoufalý pokus o odpor, nebo pro nebezpečný a riskantní krok, kterým by mohli zradit vše, čemu věří? V hlavní roli napínavého dramatu režiséra Liora Chefece uvidíte skvělého Michaela Aloniho (Shtisel).

Snímek Silnice 65 zastupuje ve festivalovém programu málo obvyklý žánr izraelské kinematografie – detektivní příběh. Jednačtyřicetiletá Dafna (Tali Šaron), donedávna nadějná vyšetřovatelka v Tel Avivu, se ocitá v maloměstské Afule, kde řeší drobné zločiny, hledá stín, v němž by se ukryla před horkem, a snaží se vyhýbat všetečným otázkám, proč nemá děti. Pak dojde k náhlému zmizení krásné a svobodomyslné vdovy po vojákovi a Dafnin život se obrátí vzhůru nohama. Záhy totiž vyvstává znepokojivá otázka: proč ji nikdo nehledá?

Hrané filmy doplňují jako každý rok dokumentární snímky, které nabízejí zajímavé pohledy do izraelské společnosti. Dokument s názvem Dopis pro Davida měl svou premiéru na letošním MFF Karlovy Vary a vzbudil velký zájem publika. Režisér a scenárista Tom Šoval (Nultého června, Aja) uvedl v roce 2013 na Berlinale drama Mládí pojednávající o bratrech-dvojčatech, jejichž silné pouto prověří drastické události spojené s únosem. Tato událost měla o deset let později osudové pokračování: jeden z hlavních protagonistů David Cunio byl při masakru 7. října zajat stoupenci Hamásu a od té chvíle je držen jako rukojmí. Dokument Dopis pro Davida je napůl vzpomínkou a napůl vzkazem Davidovi od jeho rodiny, přátel, a hlavně od samotného režiséra. Film využívá množství archivních záběrů i srdcervoucích vyprávění o událostech osudného dne. David je do současné chvíle jedním z rukojmích, které Hamás stále drží v Gaze, a nikdo neví, zda je ještě naživu.

Nevšedním zážitkem je dokument s nezvyklým názvem Co by se stalo kdyby? Ehud Barak o válce a míru. Má vůdce země nějaký vliv na běh dějin? Nebo je to člověk jako každý jiný, pouhé zrníčko písku unášené proudem dějin bez možnosti je jakkoliv ovlivnit? Tolstoj se nad touto otázkou zamýšlel ve svém románu Vojna a mír. Osmasedmdesátiletý Ehud Barak – někdejší kontroverzní premiér, oceňovaný i kritizovaný vojenský velitel, který mimo jiné vypracoval plán na likvidaci Jásira Arafata, se v pozoruhodném snímku předního izraelského dokumentaristy Rana Tala ohlíží zpátky a bez příkras rozebírá vlastní politickou dráhu i historii Státu Izrael. Dvacet let po neúspěšném summitu v Camp Davidu v roce 2000 Barak reflektuje svůj život a kriticky analyzuje izraelskou realitu.

Pevná opora je snímek pomyslně navazující na velmi úspěšný dokument Ženy z kadeřnictví, který KOLNOA uvedla v roce 2021. V malé prodejně podprsenek v Jaffě sledujeme zákaznice a rozporuplné vztahy, jež mají ke svým ňadrům. Při hledání vhodné podprsenky odhalují hrdinky nejen svá poprsí, ale i svoji duši a svěřují se se svými životními prohrami i vítězstvími. Prsa nejsou jen částí těla, jsou hlavními protagonisty v různých zásadních životních okamžicích, od rozpačitých momentů, kdy začnou růst, po vyšetření na mamografu, které může obrátit život vzhůru nohama. Poutavé příběhy o lásce, válce, ženství a o správné velikosti košíčků. Příběhy psané na tělo, do každé křivky, linie a strie.

„Spolupráce mezi izraelskými filmovými školami a českými filmaři bude dalším důležitým aspektem tohoto ročníku. Díky této spolupráci mohou vznikat nové projekty a iniciativy, které slibují další rozvoj a obohacení filmového umění obou zemí,“ upřesňuje Roman Lesný. A pokračuje: „Festival KOLNOA se tak stane nejen místem pro prezentaci filmů, ale také platformou pro výměnu nápadů a zkušeností mezi filmaři. Letos festival přinese výběr studentských krátkých filmů z Filmové školy Sama Spiegela a z filmové katedry Sapirovy vysoké školy. České titulky k těmto studentským filmům již třetím rokem připravují studenti Lauderových škol pod vedením zkušených pedagogů. Festival KOLNOA pokračuje ve spolupráci s dalšími festivaly izraelských a židovských filmů v Evropě a Izraeli a taktéž s filmovým klubem při JCC v Praze. Tyto spolupráce podporují vzájemnou výměnu zkušeností, nápadů a kontaktů, což obohatí program všech zapojených filmových festivalů a klubů a nabídne divákům ještě pestřejší filmové zážitky.“

Tento rok si také připomínáme 35 let obnovení česko-izraelských diplomatických vztahů. Festival KOLNOA je zde právě díky tomu, že Václav Havel kdysi podnikl jednu ze svých zahraničních cest právě do Izraele a byl prvním představitelem země bývalého sovětského bloku, který navštívil Stát Izrael. Jak to celé začalo, ještě předtím než byly tyto vztahy náhle přerušeny diktátem minulého režimu? Právě o tom je krátký dokumentární snímek Základní kámen, který zachycuje vznik první izraelské ambasády v Československu v roce 1948. Příběh je vyprávěn prostřednictvím vzpomínek Michaely Vidlákové, dcery jednoho z prvních zaměstnanců ambasády, a nabízí osobní pohled na tehdejší dobu i události, které jsou mimořádnou kapitolou společné historie Česka a Izraele.

PŘIPRAVILI LENKA BUKOVSKÁ A ROMAN LESNÝ
Foto archiv festivalu KOLNOA