Výzkum Izraelského institutu demokracie k druhému výročí 7. října

Zvláštní průzkum Izraelského institutu demokracie (IDI), který před druhým výročím 7. října provedli prof. Tamar Hermann, Dr. Lior Yohanani, Yaron Kaplan a Inna Orly Sapozhnikova z Centra veřejného mínění a výzkumu politických opatření rodiny Viterbi, je zajímavý i nyní, kdy mezi Izraelem a Gazou již platí příměří. Zjištění výzkumu ukázala, že ještě před jeho uzavřením rostlo v izraelské společnosti přesvědčení, že nastal čas válku ukončit – tento názor zastávalo 66 % Izraelců oproti 53 % před rokem. Mezi židovskými Izraelci byl nárůst ještě výraznější – z 45 % na 60 %.

Metodologie výzkumu

Průzkum provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění a politických opatření rodiny Viterbi při Izraelském institutu demokracie. Probíhal prostřednictvím internetu a telefonicky (aby byly zahrnuty i skupiny, které jsou na internetu méně zastoupeny) mezi 14. a 18. zářím 2025. Celkem bylo osloveno 800 respondentů, kteří byli dotazováni v hebrejštině, a 200 respondentů, jejichž primárním jazykem je arabština. Výzkum tak představuje reprezentativní vzorek populace Izraele ve věku 18 let a více.

Bezpečnostní situace v Izraeli ve srovnání s obdobím před 7. říjnem

Veřejnost je ohledně současné bezpečnostní situace Izraele ve srovnání s obdobím před 7. říjnem rozdělena – 43 % si myslí, že současná situace je lepší, zatímco 44 % ji považuje za horší než před dvěma lety. Pouze 7 % se domnívá, že se nezměnila. O něco větší podíl Židů považuje bezpečnostní situaci za lepší (48 %), než kolik si myslí, že je horší (40 %). Naproti tomu mezi Araby výrazně převažuje názor, že se situace zhoršila (65,5 %), zatímco 21 % ji vnímá jako lepší. Na levici a ve středu (mezi Židy) většina respondentů zastává názor, že bezpečnostní situace Izraele je dnes horší (68 % a 52 %), zatímco na pravici většina považuje situaci za lepší (57 %).

Jak byste popsali bezpečnostní situaci Státu Izrael ve srovnání s obdobím před událostmi 7. října?

Nastal čas ukončit válku v Gaze – a proč ano či ne?

Většina izraelské veřejnosti se domnívá, že nastal čas ukončit válku v Gaze (66 % z celkového vzorku). Ačkoli se na tomto postoji shoduje většina jak Arabů, tak Židů, mezi Araby je tato většina výrazně větší (93 %) než mezi Židy (60 %). Zatímco už v loňském průzkumu panoval mezi Araby všeobecný konsensus, že by válka měla skončit, mezi Židy došlo k obratu v názorech – zatímco loni si to myslela méně než polovina z nich, dnes už převládá jasná většina, která se domnívá, že nastal čas válku ukončit.

Cíle války
Podle 65 % respondentů by měl být hlavním cílem současné války v Gaze návrat rukojmích domů. Podíl těch, kteří tento názor zastávají, od ledna 2024 trvale roste – jak mezi Židy, tak mezi Araby. Ve všech dosavadních průzkumech byl tento postoj častější mezi Araby než mezi Židy. Současně se snižuje podíl těch, kteří považují svržení hnutí Hamás za hlavní cíl války – a to u obou skupin obyvatel. Tento názor však i nadále zastává podstatně větší část Židů než Arabů. Zatímco na levici a ve středu (mezi Židy) si drtivá většina myslí, že hlavním cílem má být návrat rukojmích (94 % a 80 %), na pravici tento názor sdílí méně než polovina respondentů (48 %), oproti 41 % respondentů, kteří považují za hlavní cíl svržení Hamásu.

Podle vašeho názoru – který z obou vyhlášených válečných cílů, svržení Hamásu, nebo návrat rukojmích, by měl být dnes hlavním cílem Izraele?

Palestinský stát
Téměř tři čtvrtiny židovské veřejnosti se domnívají, že palestinský lid nemá právo na vlastní stát – což představuje nárůst o 11 procentních bodů oproti loňskému roku. Mezi arabskými respondenty došlo k neobvykle výraznému poklesu podílu těch, kteří se domnívají, že Palestinci mají právo na vlastní stát, a zároveň k nárůstu podílu těch, kteří zvolili odpověď „nevím“. Bude zapotřebí dalšího měření, aby se tento výsledek potvrdil. Pokud se ukáže jako správný, měly by být důvody tohoto poklesu důkladně prozkoumány. Je možné, že neobvykle vysoká míra nejistoty v arabském vzorku odráží obavy z vyjádření postoje k tomuto citlivému tématu. Ve všech třech politických táborech (mezi Židy) došlo k poklesu podílu těch, kteří se domnívají, že palestinský lid má právo na vlastní stát. Pouze na levici existuje (malá) většina, která toto právo podporuje: 57 % lidí na levici říká, že Palestinci mají právo na vlastní stát (oproti 73 % loni), stejně jako 24 % ve středu (oproti 39 % loni) a pouze 8 % na pravici (oproti 12 % loni).

Domníváte se, že palestinský lid má, nebo nemá právo na vlastní stát?

Respondentů jsme se dále zeptali: „Je z hlediska národních zájmů Izraele v současné době vhodné, nebo nevhodné, aby byl založen nezávislý palestinský stát?“ Mezi židovskými respondenty se velká většina (78 %) domnívá, že Izrael si v tuto chvíli něco takového nemůže dovolit. V arabském vzorku je podíl těch, kteří si myslí, že Izrael může umožnit vznik palestinského státu, jen o něco vyšší než podíl těch, kteří zastávají opačný názor (37 % oproti 32 %). Stejně jako v předchozí otázce je zde velmi vysoký podíl odpovědí „nevím“ (31 %). Ve všech třech politických táborech (mezi Židy) včetně levice je podíl těch, kteří se domnívají, že z hlediska izraelských národních zájmů není žádoucí vznik palestinského státu, vyšší než podíl těch, kteří si myslí opak. Na pravici a ve středu tento názor zastává výrazná většina (90 % a 64 %).

Z hlediska národních zájmů Izraele – je v současné době vhodné, nebo nevhodné, aby byl založen palestinský stát? (%)

Provedli jsme křížovou analýzu odpovědí v celkovém vzorku na dvě otázky týkající se palestinského státu a zjistili jsme, že i mezi těmi, kteří se domnívají, že palestinský lid má právo na vlastní stát, pouze 54 % si myslí, že z hlediska národních zájmů Izraele je v současné době vhodné palestinský stát zřídit. Mezi těmi, kteří se domnívají, že palestinský lid právo na stát nemá, pak 93,5 % zastává názor, že vznik palestinského státu je v rozporu s národními zájmy Izraele.

Vnější hrozby pro Stát Izrael
Za nejvážnější vnější hrozbu pro Izrael považuje 23 % veřejnosti (Židé 22 %, Arabové 29 %) rozsáhlou vícefrontovou válku. Tento podíl však oproti loňskému roku výrazně poklesl. Jak se dalo očekávat, ve srovnání s loňskem došlo i k poklesu vnímání hrozby íránského jaderného programu (Židé 19 %, Arabové 7 %). Mezinárodní izolace a bojkoty a ztráta americké podpory jsou dnes vnímány jako nejzávažnější hrozby přibližně jednou pětinou veřejnosti, přičemž v obou případech došlo k nárůstu oproti loňskému roku (Židé – mezinárodní izolace/bojkoty 22 %, ztráta americké podpory 19 %; Arabové – mezinárodní izolace/bojkoty 19 %, ztráta americké podpory 30 %). Izraelsko-palestinský konflikt považuje za největší vnější hrozbu jen malá část jak židovských, tak arabských respondentů – přibližně jedna desetina označila tento konflikt za hlavní hrozbu.

Rozdělení židovského vzorku podle politické orientace ukazuje, že na levici jsou za nejnebezpečnější hrozby považovány mezinárodní izolace a bojkoty (43 %) a ztráta americké podpory (23 %). Totéž platí pro střed, i když v menší míře (mezinárodní izolace a bojkoty 29 %, ztráta americké podpory 20 %). Na pravici jsou za nejzávažnější hrozby považovány rozsáhlá vícefrontová válka (25 %) a íránský jaderný program (23 %).

Měl by Netanjahu převzít odpovědnost za události 7. října a rezignovat?

Téměř polovina izraelské veřejnosti se domnívá, že by Netanjahu měl převzít odpovědnost a okamžitě rezignovat. Téměř 20 % si myslí, že by měl převzít odpovědnost, ale rezignovat až po skončení války, a podobný podíl respondentů se domnívá, že by měl převzít odpovědnost, ale rezignovat nemusí. Pouze malá menšina se domnívá, že Netanjahu by neměl převzít odpovědnost a neměl by rezignovat. Toto rozložení odpovědí je velmi podobné výsledkům z února 2025.

Do současnosti premiér Netanjahu žádnou odpovědnost za události 7. října nepřevzal a nerezignoval. Co si myslíte, že by měl premiér udělat? (celkový vzorek; %)

Podíl těch, kteří se domnívají, že by Netanjahu měl převzít odpovědnost a okamžitě rezignovat, je mezi Araby (67 %) výrazně vyšší než mezi Židy (41 %). Ve středu a ještě více na levici (mezi Židy) většina respondentů zastává názor, že by Netanjahu měl převzít odpovědnost a okamžitě rezignovat (63 % a 88 %). Pravice je poměrně rovnoměrně rozdělena mezi ty, kteří si myslí, že by měl odstoupit (převzít odpovědnost a okamžitě rezignovat 23 %; převzít odpovědnost, ale rezignovat až po skončení války 25 %), a ty, kteří si myslí, že by měl zůstat ve funkci (převzít odpovědnost, ale nerezignovat 27 %; nepřevzít odpovědnost a nerezignovat 21,5 %). Mezi těmi, kteří si myslí, že by Netanjahu měl převzít odpovědnost a okamžitě rezignovat, je jeho průměrné hodnocení výkonu ve válce velmi nízké (celkový vzorek, 1,32). Jeho průměrné hodnocení výkonu mezi těmi, kteří si myslí, že by měl převzít odpovědnost, ale rezignovat až po skončení války, je více než dvojnásobné, stále však pod střední hodnotou, a činí 2,86. Mezi těmi, kteří si myslí, že by měl převzít odpovědnost, ale nerezignovat, je jeho hodnocení 4,07, a mezi těmi, kteří se domnívají, že by neměl převzít odpovědnost ani rezignovat, je hodnocení 4,45. Jinými slovy, mezi těmi, kteří si nemyslí, že by Netanjahu měl rezignovat, je jeho hodnocení výkonu ve válce výrazně nadprůměrné.

PROF. TAMAR HERMANN, DR. LIOR YOHANANI,
YARON KAPLAN, INNA ORLY SAPOZHNIKOVA
Překlad: redakce
Děkujeme IDI za možnost zveřejnění části výzkumu.
Kompletní výsledky najdete na webových stránkách zde.