Karol Efraim Sidon se stal prvním laureátem Ceny Hany Volavkové

Příspěvky od Michal 05/12/2025

Historicky prvním laureátem Ceny Hany Volavkové udělované Židovským muzeem v Praze za mimořádný přínos židovské kultuře se stal zemský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel a bojovník za svobodu Karol Efraim Sidon. Cenu převzal během benefičního večera 6. listopadu

Ocenění pojmenované po významné osobnosti a první poválečné ředitelce pražského židovského muzea Haně Volavkové je udělováno jednotlivcům či organizacím, kteří významně přispívají k rozvoji, uchovávání nebo k šíření židovské kultury v českém i mezinárodním kontextu. 

„Cenou Hany Volavkové chceme upozorňovat na hodnoty tolerance, vzdělanosti a paměti – tedy ideály, – které tato mimořádná osobnost celoživotně zastávala, a spojit tak její odkaz s tvůrci či badateli, kteří její úsilí naplňují v nových podobách,“ vysvětluje Pavla Niklová, ředitelka ŽMP.

Držitele první Ceny Hany Volavkové za mimořádný přínos židovské kultuře představil jeho dlouholetý přítel, autor, ředitel nakladatelství Sefer a předseda správní rady židovského muzea Jiří Daníček: „Židovské muzeum hledalo a také našlo osobnost, která, podobně jako Hana Volavková, je v posledních několika desetiletích zásadní autoritou nejen pro naši židovskou pospolitost, ale také pro nejširší veřejnost v Čechách a na Moravě. Je jí dlouholetý vrchní zemský a donedávna vrchní pražský rabín Efraim Karol Sidon, člověk, který se ctí prošel zkouškami a nástrahami, které měl totalitní režim v druhé polovině 20. století připravené pro každého, kdo chtěl svobodně žít a dýchat.“

Karol Efraim Sidon, první laureát Ceny Hany Volavkové, přebírá během benefičního večera bronzovou sošku Jaroslava Róny zobrazující hebrejské slovo emet (pravda).

Cena v podobě bronzové sošky z dílny Jaroslava Róny zpodobňující hebrejské slovo emet (pravda) byla Karolu Sidonovi předána v rámci benefičního večera konaného 6. listopadu 2025 v zaplněném společenském sále Židovské obce Praha. Mezi gratulanty nechyběli Jiří Drahoš, Jan Dobrovský, Eva Lorencová, Jan Kraus či Zuzana Stivínová.

Karol Efraim Sidon je významný český spisovatel, dramatik, scenárista, překladatel a rabín. Vystudoval dramaturgii na pražské FAMU a už v 60. letech na sebe upozornil svými literárními a dramatickými díly. Jeho román Sen o mém otci či divadelní hra Shapira patří k zásadním dílům české židovské literatury.

Vedle umělecké tvorby se aktivně zapojoval do disidentského prostředí a publikoval v samizdatu. Po roce 1989 se zaměřil především na duchovní a náboženskou činnost. Roku 1992 byl vysvěcen na rabína a stal se vrchním rabínem Židovské obce v Praze, později i vrchním zemským rabínem ČR. Výrazně se zasloužil o obnovu židovského náboženského života, o návrat tradic a vzdělávání nové generace.

Jeho dílo propojuje literární tvořivost, duchovní vedení a občanskou angažovanost. Patří mezi nejvýraznější osobnosti českého židovského a kulturního života po roce 1989.

ZDROJ: ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE

  • Hana Volavková (1904–1985) byla česká historička umění a výrazná osobnost spjatá s Židovským muzeem v Praze. Vystudovala dějiny umění na Karlově univerzitě a již před válkou se věnovala odborné práci v oblasti výtvarného umění. Od roku 1943 působila v Židovském muzeu jako asistentka hlavního kurátora Josefa Poláka při rozšiřování sbírek muzea a instalacích ve Staronové synagoze a Museu ghetta. Od podzimu 1944 do února 1945 muzeum vedla, poté byla deportována do Terezína.
  • Po válce stála v čele muzea a zasloužila se o záchranu, odborné zpracování a o zpřístupnění rozsáhlých sbírek veřejnosti navzdory represivnímu politickému režimu. K jejím nejvýznamnějším počinům patří představení souboru dětských kreseb z Terezína a vybudování památníku českým a moravským obětem šoa v Pinkasově synagoze.
  • Její odvaha, profesionalita a odhodlání uchovat památku židovské kultury dodnes inspirují.