Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Velvyslanectvím Španělska v České republice a Institutem Cervantes v Praze připravilo panelovou výstavu, která návštěvníkům Klausové synagogy poodhalí každodenní život a kulturu jedné z nejvýznamnějších židovských komunit středověku. Výstava potrvá do konce tohoto roku a je možné ji vidět zdarma.

„Děkujeme Velvyslanectví Španělska za výjimečnou příležitost představit v Praze bohatou historii židovské komunity ve středověkém Španělsku. Klausová synagoga, jedna z nejvýznamnějších historických památek Židovského Města, v níž se nyní zaměřujeme na prezentaci krátkodobých a jedinečných projektů, je pro tuto výstavu mimořádně vhodným místem. Z této spolupráce máme velkou radost,“ říká Pavla Niklová, ředitelka Židovského muzea v Praze.

Výstavu během vernisáže představil kurátor José Martínez Delgado z Univerzity v Granadě a Martina Kutková z Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Součástí večera byl také hudební doprovod v jazyce španělských Židů – ladinu, kterého se ujala jazzová zpěvačka Petra Ernyeiová a kytarista Adam Tvrdý. 

Rozkvět židovské kultury na Pyrenejském poloostrově

Expozice otevírá dveře především do období 10.–12. století, kdy židovská komunita al-Andalusu patřila k nejvýznamnějším v Evropě. Mimořádný kulturní rozkvět byl úzce spjat s ekonomickou prosperitou a otevřeností tehdejší společnosti, která se rozvíjela ve velké míře pod vládou umajjovské dynastie v Córdobě. V té době také na Pyrenejském poloostrově působilo mnoho významných osobností z řad židovského společenství, např. lékař a diplomat Chasdaj ibn Šaprut, básníci Šlomo ibn Gabirol, Jehuda ha-Levi či filozof Maimonides.

„Výstava je putováním za dějinami významné středověké židovské komunity, které návštěvníky přiměje zeptat se například, jak moc je probádaný evropský středověk a nakolik se každodenní život dnešních Židů liší od života jejich andaluských předků,“ vysvětluje Martina Kutková.

Most mezi kulturami

Výstava vznikla na základě sbírek slavné káhirské genizy – unikátního prostoru, kde byly po staletí uchovávány posvátné židovské texty, které již nebylo možné používat, stejně tak jako ty světské. Téměř čtyři sta tisíc předmětů, od vědeckých pojednání přes básně, obchodní smlouvy až po osobní dopisy, představuje jedinečný pohled na každodenní život středověkých židovských komunit.

Geografická poloha Egypta jako přirozeného mostu mezi východním a západním islámským světem napomohla tomu, že se v káhirské genize uchovalo mnoho textů pocházejících právě z al-Andalusu. Výstava tak nabídne autentické svědectví o době, kdy se na území dnešního Španělska prolínaly židovská, arabská a křesťanská kultura a vzájemně se obohacovaly.

Výstavu podpořily organizace Centro Sefarad Israel, Instituto Cervantes v Praze, Nadační fond obětem holocaustu, městská část Praha 1 a společnost DAP, a. s. Akce je součástí Evropských dnů židovské kultury.

ZDROJ: ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE