Památník Terezín koncem loňského roku rozšířil svou edici o dvě pozoruhodné knihy, které zpřístupňují unikátní deníkové záznamy terezínských vězňů. Jde o soubor Deník Věry Segerové (1927–1943) a terezínské deníky Arnošta Kleina a Marie Kleinové a dále o knihu Willy Mahler s názvem Terezínský deník (1942–1944). Oba tituly přinášejí mimořádně cenná osobní svědectví o každodennosti života v terezínském ghettu a tragických osudech jejich autorů.
Podzim roku 2025 přinesl vydání publikace Deník Věry Segerové (1927–1943) a terezínské deníky Arnošta Kleina a Marie Kleinové. Kniha představuje tři vzájemně propojené životní příběhy zaznamenané v době, kdy se svět jejich autorů radikálně změnil. Věra Segerová, nadaná dívka se silným vztahem k psaní a kreslení, zanechala řadu školních prací a krátkých zápisků, které vypovídají o jejím talentu i o tom, jak válka zasáhla do života dospívajícího člověka. Do Terezína byla deportována 8. září 1942 a 1. února 1943 odjela i s rodiči do Osvětimi. Ani jeden z nich nepřežil.
Deník jejího strýce Arnošta Kleina, deportovaného do ghetta už v květnu 1942, nabízí pohled na každodenní realitu Terezína: pracovní povinnosti, stravování, způsoby, jak trávit volné chvíle, či fungování umělecké dílny, kde rok pracoval jako malíř-kopista. Jeho záznamy jsou střízlivé, věcné, ale zároveň velmi výmluvné. Arnošt Klein odjel z Terezína 28. září 1944 v prvním z podzimních likvidačních transportů a zahynul v Auschwitz-Birkenau. Třetí část knihy tvoří vzpomínky Marie Kleinové, Arnoštovy sestry, která se v nich vrací nejen k životu v ghettu, ale i k bolestným ztrátám, které ji během okupace postihly.
Druhou novinkou roku 2025 byla kniha Willy Mahler. Terezínský deník (1942–1944). Její autor Vilém (Willy) Mahler byl původně novinář a sportovní nadšenec. Do Terezína přijel s rodiči 13. června 1942 a svůj první dojem popsal bez okolků: „Terezín. Nejtrapnější dojem mého života. Odchod pod bodáky.“ Jeho deník vedený někdy stručně a úsečně, jindy velmi detailně, přináší nejen obraz každodenního života, ale i živé záznamy o kulturním a společenském dění, které se navzdory všemu v ghettu odehrávalo. Mahler patřil k privilegovanějším vězňům, což mu poskytovalo přístup k informacím i trochu více volného času. Díky novinářské zkušenosti dokázal zachytit atmosféru ghetta poutavě a pozorně. Poslední záznam pochází z konce září 1944, kdy byl deportován do Auschwitz-Birkenau. Zemřel 21. prosince 1944 v pobočném táboře Kaufering koncentračního tábora Dachau.
Obě publikace přinášejí původní deníky a zápisky v plném znění – často psané na malých kapesních kalendářích, volných listech či v jednoduchých blocích – a doplňuje je rozsáhlý poznámkový aparát, úvodní studie i množství fotografií. Díky tomu představují nejen cenný historický pramen, ale i velmi osobní svědectví o tom, jak obyvatelé ghetta vnímali svůj život v extrémních podmínkách.
Zájemci si mohou zakoupit obě publikace v prodejnách knih a upomínkových předmětů Památníku Terezín v Malé pevnosti a v Muzeu ghetta, případně si je objednat na e-mailové adrese jandova@pamatnik-terezin.cz.
Zdroj: Památník Terezín