Nedávno se odehrály hned dva mimořádné momenty v oblasti péče o židovské kulturní dědictví. Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Federací židovských obcí v České republice završilo dva významné restituční procesy, které spojuje nejen téma návratu historických textilií, ale především hlubší rovina obnovy přerušené kontinuity a paměti.

Zatímco v jednom případě se do Prahy po desítkách let vrátilo pět cenných synagogálních textilií z Frankfurtu nad Mohanem, v druhém se naopak z Prahy vydal zpět do Řecka unikátní soubor devětatřiceti sefardských textilií, uloupených během druhé světové války. Oba příběhy tak představují dvě strany téhož procesu: hledání původu, navracení vlastnictví a obnovování historické spravedlnosti.

Návrat z Frankfurtu

V půlce února převzali odborní pracovníci Židovského muzea v Praze zásilku z frankfurtského Židovského muzea. V transportní bedně se nacházelo pět historických textilií české provenience – dvě synagogální opony, dva pláštíky na Tóru a svatební baldachýn – pocházejících z konce 19. a počátku 20. století.

Tyto předměty byly v 80. letech 20. století zakoupeny frankfurtským muzeem od soukromého vlastníka, aniž by byla dostatečně prověřena jejich provenience. Až systematický výzkum v posledních letech prokázal, že textilie prošly za druhé světové války sbírkami pražského muzea, a jejich právoplatným vlastníkem je Federace židovských obcí v ČR.

Osudy těchto předmětů odrážejí dramatické dějiny 20. století. Do sbírek tzv. Ústředního židovského muzea se dostaly během válečných svozů ze zrušených židovských obcí v letech 1942–1944. Po válce pak za nejasných okolností zmizely.Odborníkům se podařilo všech pět textilií identifikovat a úspěšně požádat o jejich vydání. Návrat byl umožněn vstřícným přístupem frankfurtského muzea, které uznalo nelegitimitu původní akvizice.

 „Získání těchto pohřešovaných judaik je významným úspěchem pro české kulturní dědictví,“ komentovala Pavla Niklová, ředitelka ŽMP, a doplňuje: „Je nejen dokladem neutuchající snahy naší instituce o rekonstrukci a zachování integrity sbírek, ale jedná se také o dobrý příklad zahraniční spolupráce. Především však tento krok symbolizuje obnovu kontinuity přerušené tragickými dějinami.“

Navrácené textilie budou znovu zařazeny do muzejních sbírek pod původními inventárními čísly. Veřejnosti se představí v připravované pop-up výstavě věnované tématu repatriací, která se uskuteční v září v novém prostoru ARTSCHUL.

Sefardské textilie se vracejí do Řecka

Jen o několik dní později se odehrál opačný, neméně významný akt. Zástupci Židovského muzea v Praze a Federace židovských obcí předali ředitelce Jewish Museum of Greece soubor devětatřiceti synagogálních textilií, které byly po válce nalezeny na českém území.

Tyto textilie, zapsané do sbírek muzea v 50. letech pod obecným označením „Balkán“, představují ve skutečnosti významný soubor sefardského původu. Teprve nedávný výzkum umožnil jejich přesnější identifikaci, a to především díky studiu hebrejských a ladino nápisů, které obsahují typická sefardská příjmení.

„V 50. letech neměl muzejní tým nikoho, kdo by byl schopen podrobně studovat sefardský materiál a určit jeho skutečný původ. Až v posledních letech jsme se mohli vrátit k otázkám, které zůstávaly po desetiletí nezodpovězené,“ vysvětluje šéfkurátorka muzea Michaela Sidenberg.  

Ukázalo se, že většina předmětů pochází ze Soluně. Během druhé světové války byly tyto předměty uloupeny nacisty, odvezeny do Berlína a následně převezeny na území dnešního Česka. Odtud se nyní, po více než osmdesáti letech, vracejí zpět do země svého původu.

Spolupráce a odpovědnost

Oba příběhy spojuje nejen historický kontext, ale také důraz na mezinárodní spolupráci a sdílenou odpovědnost za kulturní dědictví. Výzkum provenience, identifikace předmětů i samotné restituce byly výsledkem úzké spolupráce mezi institucemi a odborníky napříč Evropou.

Restituce zde není pouze administrativním aktem, ale symbolem obnovy paměti, důstojnosti a kontinuity. Navracení kulturních předmětů jejich právoplatným vlastníkům představuje konkrétní krok k nápravě historických křivd a zároveň otevírá nové možnosti dialogu a partnerství.

ZDROJ: ŽIDOVSKÉ MUZEUM PRAHA