V Pirkej Avot stojí: „Kdo je moudrý? Ten, kdo se učí od každého člověka.“

Poslední dva roky nebyly pro naši školu jednoduché. Po 7. říjnu vstoupila do našich životů bolest, nejistota i strach. Následná válka Izraele proti Hamásu se stala tématem, které silně proniklo do rodin, mezi rodiče, studenty, do celé komunity. A dokázalo i rozdělovat. Zároveň celosvětově sílila a sílí nenávist vůči židům a Izraelcům způsobem, který jsme si donedávna neuměli ani představit. 

A právě poslední dva roky naši školu vede Tereza Gafna Váňová. Myslíme si, že je namístě jí i ostatním lidem z vedení školy poděkovat za to, jakým způsobem tak náročné období ustáli.

I přes silné emoce a turbulence dokázala Gafna a její tým vést školu s klidem, lidskostí a s otevřeností, která není samozřejmá.

Ačkoli se pojetí toho, jak by se měly některé věci ve škole odehrávat přirozeně různí, ceníme si zejména toho, že Gafna dovede rozličným názorům s moudrostí a respektem naslouchat. Nezavírá dveře před složitými otázkami ani před lidmi, kteří mají priority nastavené jinak. Dokáže vytvářet prostor, kde je možné vést dialog beze strachu. A je tím příkladem nejen pro naše lauderovské děti, ale i pro nás rodiče.

V hebrejštině existuje pojem „or“ – světlo, které člověku pomůže neztratit směr, když je kolem tma. A právě s ním Tereza naši školu vede. S pokorou, pevností a s vírou, že komunitu drží pohromadě především vztahy mezi lidmi a drobné rozdíly by měly zůstat podružné.

Možná si jednou naše děti nebudou pamatovat všechny hodiny nebo známky. Ale budou si pamatovat, jak se ve škole cítily. A že na rozdíl od studentů jiných škol mohly „svoji“ ředitelku potkávat denně na chodbách, v hodinách a nebyla pro ně jakousi nedostupnou osobou zavřenou v kanceláři.

Jednoduše: za obětavou práci ve vedení školy Gafně a celému učitelskému sboru upřímně děkujeme a přejeme hodně sil, radosti a otevřené vize do dalších let.

Iniciátoři poděkování:
PETRA SCHWARZ KOUTSKÁ &
ONDŘEJ KOUTSKÝ, MARINA V. ŠTERNOVÁ &
MAREK VOHRALÍK, KATEŘINA MIKULCOVÁ