Letošní ŠTETL FEST se ponese ve znamení Návratů. Do Brna se prostřednictvím svých potomků vrátí významné židovské rodiny, ale také vzpomínka na Velkou synagogu, která byla v roce 1939 vypálena. Její někdejší místo se letos stane jedním z hlavních míst festivalu a po desetiletích znovu ožije. S ředitelkou festivalu jsme mluvili o tom, proč má smysl vracet do paměti města zapomenutá místa a příběhy i na co se mohou návštěvníci letošního ročníku těšit.

Každý ročník festivalu ŠTETL FEST má své hlavní téma, které se propisuje v jednotlivých programových blocích. Jaké téma ponese ten letošní?

Hlavním tématem letošního ročníku budou Návraty. Už od jara se snažíme vrátit do paměti Brna Velkou synagogu, která byla v březnu 1939 vypálena. Na jejím někdejším místě dodnes zůstává prázdný prostor a její existenci připomíná pouze název ulice Spálená. Rozhodli jsme se to změnit.

Díky finanční podpoře Jihomoravského kraje, města Brna a městské části Brno-střed se na místě podařilo umístit mural brněnského street artista TIMA. V současnosti zde probíhá archeologický průzkum, nainstalujeme zde poesiomat a v rámci festivalu také symbolicky vrátíme ulici Spálená její původní název U synagogy.

Velká synagoga se stane jedním z hlavních míst letošního festivalu. Ožije prostřednictvím inscenace Identita, společným přivítáním šabatu, hudbou i židovskou tržnicí. Téma Návratů se ale neomezuje pouze na jedno konkrétní místo. Souvisí také s příběhy významných židovských rodin, které před válkou spoluutvářely Brno. V rámci programu Návraty do Brna letos přivítáme rodiny Placzků, Löw-Beerů, Fuhrmannů, Stiassnich a Kohnů.

Zmínila jsi, že na místě Velké synagogy právě probíhá archeologický výzkum. Jak bude v době festivalu okolí vypadat a na jaké konkrétní akce bys návštěvníky ráda pozvala?

Archeologický průzkum skončí těsně před festivalem a prostor následně upravíme pro plánované akce. Fotografie odhalených základů Velké synagogy a archeologické artefakty si budou moci diváci prohlédnout v knize Nenacházím žádné stopy, která prostřednictvím povídek a básní připomíná historii tohoto místa. Některé básně si budou moci také poslechnout v poesiomatu, který slavnostně odhalíme ve čtvrtek 27. srpna v 19 hodin.

Zásadní událostí pro nás bude také premiéra divadelního projektu Identita v režii Hanky Mikoláškové. Inscenace bude mít pouze jedno uvedení, právě na místě bývalé Velké synagogy. Prostřednictvím autentických výpovědí lidí různých generací bude reflektovat jejich vztah k židovství. Pomocí divadelních prostředků pak společně s diváky symbolicky oživíme samotnou synagogu.

V pátek pozveme návštěvníky k dlouhému stolu, u něhož společně přivítáme šabat. Sobota bude patřit studiu a vzdělávání a večer zakončíme havdalou a koncerty kapel Nišma a Ester Unlimited. Neděle bude vrcholem festivalu. Na místě bývalé synagogy se uskuteční hlavní koncerty, návštěvníci budou moci ochutnat košer víno, prohlédnout si a zakoupit judaika i knihy se židovskou tematikou. Chybět nebude ani falafel a další speciality nebo workshopy pro děti.                 

Velkou synagogu připomene také nový literární almanach. Jak vznikal a co v něm čtenáři najdou?

Při tvorbě almanachu jsme oslovili současné spisovatele a básníky, aby napsali povídku nebo báseň o Velké synagoze či o místě, kde stávala. Sešlo se nám celkem čtrnáct textů. Přispěli například Vít Slíva, Kateřina Tučková, Arnošt Goldflam, Tim Postovit, Lucie Hlavinková, Milan Uhde, Tereza Bínová a další autoři.

Každý z textů představuje osobní způsob, jakým se jeho autor k Velké synagoze vztahuje. S editorkou Annou Bloch Štičkovou nás přitom velmi překvapilo, jak pestrá sbírka textů se nám sešla.

Almanach představíte přímo na festivalu. Co návštěvníky při jeho uvedení čeká a kde si ho budou moci pořídit?

Ano, je to tak. Se všemi autory bude možné se na festivalu sejít v rámci uvedení této knihy ve čtvrtek 27. srpna od 15 hodin v Divadle Husa na provázku. Tam si ji také bude možné koupit a nechat podepsat. Následně bude almanach v prodeji v nakladatelství Větrné mlýny a na akcích Centra židovské kultury ŠTETL.

Každoročně kromě známých židovských vil do programu zařazujete i zajímavá místa, která nejsou běžně přístupná. Kam nás pozvete v letošním roce?

Významnou část programu tvoří letos akce věnované rodině Placzků. První festivalový den se vydáme do Alexovic, kde stávala jejich textilní továrna. Po rekonstrukci zde bude slavnostně otevřena vila Placzek, před níž proběhne také pokládání Kamenů zmizelých. Návštěvníci se mohou těšit na komentované prohlídky areálu, představení naší nové publikace o významných členech rodiny Placzků: rabíni, vědci a svědci dějin a projekci dokumentu Dopisy z Brna. V Zemanově cukrárně se pak uskuteční setkání s potomky rodiny Placzků.

Program nás zavede také na Květnou ulici, kde návštěvníci nahlédnou do vily Ernsta Stiassniho, bratra Alfreda Stiassniho, stavitele známé brněnské vily. Součástí festivalu bude také výlet do Brněnce. V Muzeu Přeživších – Schindlerově Arše Brněnec představíme příběhy rodiny Löw-Beerů a odhalíme také méně známou souvislost mezi jejich značkou a rabínem Baruchem Placzkem.

Jednou z rodin, které se letos v rámci programu Návraty do Brna vrátí do města prostřednictvím svých potomků, jsou Fuhrmannovi. Mám pocit, že se na tuto ve své době velmi významnou brněnskou rodinu trochu pozapomnělo. Jejich příběh je přitom spojený s podnikáním, architekturou i s uměním. Čím je tato rodina pro Brno významná a co z jejího příběhu letos připomenete?

Připomeneme především osobnost Moritze Fuhrmanna, který vybudoval prosperující podnik zaměřený na výrobu koberců, plyšů a krimrů a postavil také vilu Löw-Beer v ulici Drobného, kterou si od něj později rodina Löw-Beerů koupila. V rodinné tradici pokračovali jeho synové Hans a Heinrich, jejichž životy i podnikání však dramaticky přerušil nástup nacismu.

Po válce se do Československa vrátil Moritzův vnuk Robert Fuhrmann a krátce se mu podařilo rodinný podnik obnovit. Po komunistickém převratu však rodina o firmu přišla podruhé. Pozoruhodný je také příběh Robertovy sestry Dorothey, brněnské rodačky, která po emigraci do Velké Británie pod jménem Dorrit Dekk vytvořila výraznou kariéru grafické designérky, ilustrátorky a autorky plakátů a stala se jednou z osobností evropského poválečného designu.

Právě tyto různé podoby rodinného příběhu chceme letos připomenout. V rámci festivalu se setkáme s potomky této židovské rodiny a kromě besed a přednášek uvedeme také výstavu Celý svět chodí po Fuhrmannových kobercích. Ta mapuje historii rodiny, jejíž podniky na přelomu 19. a 20. století spoluutvářely podobu Moravského Manchesteru a jejíž výrobky se dostávaly daleko za hranice Brna.

Každý rok ŠTETL FEST nabídne také několik mimořádných kulturních zážitků. Co by si podle tebe návštěvníci festivalu letos neměli nechat ujít?

Festival zahájíme ve středu 26. srpna izraelskou inscenací Goral Hagra divadla The Fringe z Beer Ševy. Název odkazuje ke starobylému kabalistickému rituálu, který se podle tradice vykonává jen ve chvílích nejvyšší nouze. Prostřednictvím náhodně vybraného verše z Tóry má odhalit odpověď na otázku lidského osudu. Inscenace vychází ze skutečné události z roku 1950, kdy tento obřad provedl „cadik z Jeruzaléma“, rabín Arye Levin, aby pomohl identifikovat ostatky padlých vojáků. Diváci se mohou těšit na sugestivní představení na pomezí živého kina a vizuálního divadla, které propojuje neverbální herectví, pohyb, hudbu, světelný design, archivní materiály a působivé videoprojekce.

Po skončení šabatu bych pak ráda všechny pozvala na velkou party v Divadle Husa na provázku. Vystoupí zde izraelská kapela Malox, která patří k nejenergičtějším formacím současné izraelské scény. Její koncerty jsou strhující jízdou, v níž virtuózní dechové nástroje narážejí do divokých rytmů, elektroniky i syrové rockové energie. A jako každý rok nebude chybět ani taneční večer v Kabinetu múz. Letos se uskuteční ve čtvrtek od 20.30 hodin. K tanci zahraje Mojše Band Electro a do ranních hodin nám k tanci bude hrát DJ Ronelle.

Bývá pravidlem, že část programu je spojená s nějakou výraznou osobností. Loni to byl například architekt Otto Eisler. Bude tomu tak i letos?

Ano, bude. V roce 2026 si připomínáme sté výročí narození spisovatele Arnošta Lustiga a jsem ráda, že se nám podařilo věnovat část letošního programu právě jemu. V sobotu 29. srpna se ve vile Löw-Beer uskuteční setkání s jeho potomky, projekce dokumentu Josefa Lustiga Můj fotr a jeho nejoblíbenější koncentráky, debaty s odborníky i setkání věnované pohledu mladé generace na Lustigovo dílo. Společně s Nadačním fondem Arnošta Lustiga se budeme zabývat také otázkou, proč jeho literatura zůstává živou součástí evropské kulturní paměti.

Co by sis přála, aby si diváci z letošního ročníku odnesli?

Během pěti festivalových dnů nabídneme celkem 130 akcí, každý návštěvník si tak z festivalu odveze jiný dojem. Pro někoho bude stěžejní studium judaismu, pro jiné setkání s přáteli u koncertů nebo prohlídky prvorepublikových židovských vil.

Já bych si přála především to, abychom společně dokázali oživit prostor Velké synagogy a sešli se u společného přivítání šabatu u dlouhého stolu. Věřím, že si každý z festivalu odveze nějaký pozitivní zážitek, díky němuž si utvoří na židovskou komunitu svůj osobní názor.

PTALA SE RADKA LÍM LABENDZ
FOTO archiv ŠTETL FEST