Víno

Může mít víno v židovské tradici vedle duchovního významu i význam zdravotní?

Víno v židovské tradici má svou významnou úlohu jako nápoj světící a posvěcující. Židé vínem při kiduši posvěcují Šabat a svátky, poté se vínem se Šabatem či svátkem loučí havdalou, vínem pod svatebním baldachýnem (chupou) světí manželství, dá-li Bůh o rok později při obřízkách (brit mila) vínem vítají narozeného syna a nakonec vínem i omyjí zesnulého při obřadu zvaném „tahara“ (očišťování) před jeho poslední cestou k dlouhému odpočinku.

Víno si svou duchovní pozici bezpochyby zasloužilo i díky svým blahodárným vlivům na lidské zdraví, dobře již známým od starověku, kterým se z pohledu moderní vědy věnuje tento článek.

Je pozoruhodné, že v judaismu většina duchovních předpisů – micvot (kašrut, omývání rukou před stolováním, obřízka apod.) jsou ve svém hygienickém vlivu zdraví prospěšné a ty ostatní příkazy rozhodně lidskému zdraví neuškodí. Možná stojí za zmínku, že typická chlouba francouzských vín, odrůda Chardonnay vlastně pochází ze starověkého Izraele, kde se jí původně říkalo „Šaar ha-Adonaj“– „Brána Boží“. Až za dob křižáckých válek byla tato odrůda převezena do Francie, kde se proslavila.

Víno, jako duchovní nápoj, však do biblické historie nevstoupilo zrovna šťastným krokem. Dle I. knihy Mojžíšovy – Genesis víno poprvé okusil praotec Noah (Noe), který po potopě světa požil z náhodně zkvašené hroznové šťávy a opil se tak, že Midraš (židovské nekodexované spisy Starého zákona) popisuje, že praotec se v opilství natolik přestal kontrolovat, až dokonce ve svém stanu odkryl své ohanbí! O několik kapitol později I. kniha Mojžíšova dále vypravuje příběh o Lotovi, synovci praotce Avrahama, který se při útěku ze zničené Sodomy a Gomory nechal opít vínem tak, že byl po té svolný spát s vlastními dcerami, což i v této době bylo považováno za ohavný čin. Není proto divu, když slavný židovský lékař a velký komentátor Tóry Maimonides (Rambam) komentoval nadměrné pití vína slovy: „Přemíra pití vína naplňuje hlavu, škodí mozku a obnovuje zlé nemoci, ale střídmé pití vína je zaručenou koupí pevného zdraví“. Na jiném místě Maimonides kategorizuje pití vína do tří stupňů: „Člověk po prvé sklence vína je podoben lvu, po druhé opici a po třetí praseti“. Vysvětlení tohoto podobenství je jednoduché: „Člověk po prvé sklence dostává kuráž, překonává ostych a jiné zábrany, a proto je podoben lvu. Po druhé se již člověku pomalu začínají plést nohy, jazyk, přestává být vtipný a začíná být směšný stejně jako opičák. Ale po třetí sklence vína, se člověk již válí ve špíně a ve vlastních zvratcích a je celý nechutný jak to „čuně“.

Moderní věda jako je klinická výživa, nás informuje o preventivních schopnostech červeného vína v obraně proti srdečním chorobám. Již král David spojení vína a srdce komentoval slovy (Žalmy 104:15): „A víno též, jež srdce člověka rozradostní, a olej, který lesk dá jeho tváři, a chléb, kterým se posiluje srdce lidské. (Fischlův překlad 1998). Jedna sklenička červeného vína denně (1‚8–2‚0 dl) u žen anebo 2 skleničky červeného vína (3‚6 dl) u mužů rapidně snižuje predikce k infarktům v průměru 30–50 % především u lidí středního věku, ale i u lidí, kteří již srdeční příhodou prošli. Odborná literatura dále referuje, že pravidelné a střídmé požívání červeného vína a vinného moštu zvyšuje hladinu cholesterolu HDL (High-density lipoproteins), v lidovém jazyku též nazývaný jako „hodný cholesterol“, a tím následně v organizmu blokuje tvorbu tzv. „zlého cholesterolu“, který je odborně označován jako LDL (Low-density lipoproteins). Je to především díky aktivním látkám nazývaným polyfenoly, které svou chemickou stavbou slouží jako antioxidanty. Jinými slovy tyto látky tvoří přirozenou obranu proti tvorbě volných radikálů, které se tvoří v našem těle a způsobují oxidaci tkáňových bílkovin v těle, a tím urychlují stárnutí organizmu, a především vedou k srdečním poruchám. Jedna z významných látek obsažená v červeném víně se nazývá „resveratrol“, který se svým chemickým složením řadí do skupiny polyfenolů a je koncentrován převážně v hroznové slupce a v jádrech modré révy. Tato látka pro své antioxidační a antibakteriální účinky, krom schopnosti sloužit jako přirozená obrana proti vývoji srdečních poruch, též napomáhá k prevenci proti zánětlivým onemocněním. Což vysvětluje, proč starověká židovská tradice a medicína dodnes užívá antiseptických účinků červeného vína k ošetření „chirurgického zákroku“ při obřízkách (brit mila), a zároveň při obřadu „tahara“ – rituálním potírání zesnulého, jako vnější forma balzámování těla zpomalující jeho rozklad.

Důležitým poznatkem je, že chemické složení resveratrolu je podobné chemické stavbě estrogenu, tj. ženskému pohlavnímu hormonu. Tento hormon je přítomen u žen, ale i mužů, jeho množství je přirozeně vyšší u žen, kde je odpovědný pro vývoj sekundárních pohlavních znaků ženského těla. U mužů je estrogen zastoupen v daleko menším množství, ale je nezbytný pro regulaci vývoje pohlavních buněk (spermií) a také má úlohu ve vývoji sexuálního prožitku zvaného libido. Toto může dát další vysvětlení, proč biblické postavy, Noach a Lot, po nepřiměřeném požití vína tak nepřiměřeně vyváděly. Některé výzkumy naznačují, že obsah resveratrolu v červeném víně dokáže zesílit účinek prevence rakoviny prostaty, dále byla potvrzena jeho preventivní schopnost proti cévní mozková příhodě (CVA) a též i preventivní účinek před nádorovým zhoubným bujením horního trávicího systému.

Resveratrol ve své podstatě funguje jako imunitní systém rostlin. Rostlinný organizmus tuto látku produkuje ve zvýšené míře jako svou obranu pro přežití v momentu stresu, tj. v době když je rostlina napadena škůdcem. Například francouzská vína jsou charakteristická svým vysokým zastoupením resveratrolu, a to díky osvědčenému postupu francouzských vinařů, kteří záměrně nechávají přezrát hrozny, a ty jsou po té náchylnější k plísňové infekci prorůstající do plodů. Na to se rostlina brání dominantní produkcí resveratrolu, který pak při lisování přechází do rmutu (narušené slupky hroznů) a dalším zpracování do vína.

Bílá vína ve srovnání s modrým, jsou celkově na obsah resveratrolu chudší, avšak jeho vyšší koncentrace byly vyhodnoceny právě v severních či náhorních oblastech pro pěstování vinné révy.

Resveratrol a estrogen působí na projevy genů, estrogen krom toho, že je primárním ženským hormonem, působí i jako obrana proti srdečním onemocněním. Ženy díky přirozené vyšší hladině estrogenu v reprodukčním věku mají statisticky nižší výskyt srdečních příhod ve srovnání s muži. Rozdíl mezi těmito látkami je, že estrogen se tvoří v těle organizmu, zatímco resveratrol se do těla dostává z vnějšku trávicí soustavou. Nedostatkem resveratrolu je, že svou chemickou stavbou není plně rozpustný v tělních tekutinách, a tudíž je jeho vstřebatelnost v trávicím systému omezena. Poznatky výzkumů dokazují, že k jeho trávení velmi napomáhá obsah vinného alkoholu (11–16 %), doprovázen též obsahem cukrů (glukóza a fruktóza). Další doprovodným efekt vinného alkoholu je, že působí na rozšiřování svalových vláken, jímž jsou vystélkovany cévní stěny. Červeného vína se nejvíce doporučuje požívat především v době stolování, zejména jedná-li se o stravu bohatou na tuky.

Denní spotřeba červeného vína ve výši 2‚0 dl, jako Židé jsou tradičně zvyklí pít při kiduši v předvečer Šabatu, zcela postačuje k dosažení preventivního efektu proti srdečním onemocněním. Je proto jasné, proč červené víno bylo zvoleno židovskými praotci nejen jako nápoj duchovní, ale též jako nápoj, který zlepšuje kvalitu našeho života, ale i prodlužuje život. Každá židovská rodina posvěcující Šabat vínem, vyplňuje tímto několik duchovních příkazů z židovského zákona, a zároveň má zaručenou ochranu zdraví.

Dr. Samuel Abramson

V Izraeli žije od r. 1991, je absolventem jeruzalémské ješivy a Hebrejské univerzity. V letech 2001–2005 pracoval jako rabín v Karlových Varech a Jeruzalémské synagoze v Praze. V současné době pracuje jako veterinární lékař při jeruzalémském magistrátu a je dodnes aktivní vojenskou zálohou u zdravotní jednotky při IDF v hodnosti důstojníka (.(קצין בריאות)