Populární kultura často prezentuje jazyk jidiš jako atraktivní, avšak nedostupný, exotický a zahalený tajemstvím. Bez dostatečných znalostí jej divák v mluvené formě může zaměnit za němčinu, v té psané za hebrejštinu, možná se s ním setká prostřednictví populárního seriálu se snahou šokovat, možná skrze hudbu.
Hlubší pohled na jazyk jidiš je však pro většinového diváka, čtenáře či posluchače dostupný značně obtížněji. Franz Kafka ve svém projevu v sále Židovské radnice roku 1912 zdůraznil, že k porozumění jazyku jidiš poslouží jazykové znalosti i cit, a jakmile vás jazyk jidiš jednou uchvátí, svůj původní klid už nepoznáte. Přesto, že kontext ani publikum tohoto projevu nelze dnešní popularizací jazyka jidiš, nebo dokonce židovské kultury jako takové, srovnávat, schopnost získat si pozornost publika má jidiš jistě stále. Kniha Tomáše Novotného Moudrost v jidiš příslovích může být dle mého názoru dobrým odrazovým můstkem, a to nejen k samotnému jazyku, ale i k židovské kultuře.
Kniha přináší téměř 1 100 přísloví v jidiš s českým překladem. Pro zápis v originálu nevyužívá jidiš abecedu ani YIVO transkripci, ale přísloví jsou přepsána česky foneticky. Ačkoliv by hebraisty či jidišisty jistě zajímala forma originálu, s ohledem na cílovou skupinu publikace se tato volba jeví jako velmi vhodná, neboť si tak čtenář může lépe povšimnou podobností s ostatními jazyky a přísloví je schopen přečíst tak, jak sám autor i čtenářům neznalých němčiny nebo hebrejštiny doporučuje. Přísloví jsou členěna tematicky a výjimečně se opakují. Díky široké paletě témat je možné si udělat představu o každodennosti a tradici tzv. východních židů. Nalezneme zde kategorie vztahující se ke koloběhu života, mezilidským vztahům, náboženství a rituálům či etickým hodnotám. V některých případech autor přísloví krátce vysvětluje. Jedná se o buď o přísloví z dnešního pohledu hůře srozumitelná, nebo přísloví pracující s reáliemi z židovského náboženství či kultury, s nimiž čtenář nemusí být obeznámen.
Autor nedoporučuje číst knihu souvisle, ale vyzývá k tomu, aby si čtenáři tu a tam nějaké přísloví vybrali a zamysleli se nad ním. Kniha z mého pohledu dává možnost zamyslet se nejen nad morálními hodnotami přísloví, ale i nad tím, co máme s východožidovskou kulturou společného, neboť české varianty řady přísloví se nám jistě ne jednou vybaví. Nenásilnou formou je čtenář rovněž seznamován s kulturními reáliemi a s nimi úzce spjatým jazykem, v čemž vidím největší přínos publikace.
Moudrost v jidiš příslovích můžeme s jistotou využít i v těchto dnech, neboť čistota chrání zdraví (Rejnikajt hit op dos gezunt) a zdraví je důležitější než zaměstnání (Gezunt kumt far parnose.) a také nesmíme zapomenout, že tři věci nikdy neuškodí: spánek, vodka a koupel (Draj zachn šadn kejn mol nit: šlof, bronfn un a bod).
Eliška Pekárková
Ukázky z knihy
Moudrost v jidiš příslovích
VZTAHY MEZI LIDMI, PŘÁTELSTVÍ:
A šem tov iz beser vi an even tov.
Dobrá pověst je lepší než drahokam.
Navazuje na Bibli (Kaz 7‚1): Dobrá pověst je lepší než dobrý olej.
Gis bojml af der lomp, ozoj lang zi brent noch.
Lij olej do lampy, dokud ještě svítí.
Pomoc je potřeba poskytnout, dokud je ještě platná.
Der ojlem iz a gojlem.
Dav je blbec.
MICVOT:
Der derech hajošer iz ale mol košer.
Cesta spravedlnosti je vždycky správná.
ZVÍŘATA:
Mit der cajt lernt men a ber ojch ojs tancen.
Když je dost času, i medvěd se naučí tancovat.
ŘÁDY TOHOTO SVĚTA – JAK TO VE SVĚTĚ CHODÍ:
Af a kupe mist gefint men ojch amol a fingerl.
I na kupě hnoje se občas najde prstýnek.
Der kugl ligt im af dem ponem.
Kugl mu leží na obličeji.
Kugl je typické židovské jídlo. Říká se o člověku, který na první pohled vypadá židovsky.