Další díl seriálu rozhovorů s předsedy židovských obcí ČR nás zavede do Olomouce. Předseda Židovské obce Olomouc (a současně předseda Federace židovských obcí v ČR) Petr Papoušek nám přiblížil židovský život v hanácké metropoli.

Jak byste představil olomouckou židovskou obec? Z jaké vychází tradice a historie?

První zmínky o židech v Olomouci se objevují na přelomu 11. a 12. století. Následně vzniká ve starém městě židovské ghetto, které přestalo existovat v 15. století, kdy byli židé vyhnáni z královských měst. Po roce 1848 byla Olomouc industriálním a obchodním centrem regionu což přitahovalo židy z okolních menších obcí a měst a oni se již mohli vracet zpět do Olomouce. Na konci 19. století je založena židovská obec, postavena synagoga, rabínský dům. Židé, kteří přicházeli do Olomouce, se podíleli na ekonomickém, kulturním a společenském životě města, což pokračuje až do dnešní doby. Obec rostla a před druhou světovou válkou měla kolem 2500 členů, které potkat tragický osud šoa. Po válce, když byla obec obnovena, měla velice málo členů. Mnozí z těch, kteří přežili, odešli po roce 1948 do zahraničí, také proto se olomoucká obec pro roce 1962 stala synagogálním sborem pod Židovskou obcí v Ostravě. To trvalo až do devadesátých let, kdy byla samostatná obec obnovena a začala aktivně nabírat nové členy, zajímat se o to, kdo je židovského původu a co může svým členům nabídnout. Obec postupně rostla a v současnosti jsme po Praze a Brně třetí největší obcí v České republice.

Kolik máte členů?

Máme přibližně 145 členů, z toho polovina bydlí v Olomouci a polovina v městech kolem Olomouce. Jsme aktivní obcí, která provozuje košer kuchyni, vydává časopis, pořádá pravidelné bohoslužby a projekty pro rodiny s dětmi. Sociální oddělení poskytuje služby pro 25 přeživších. Co se týká kulturních projektů, tak každoročně spolupořádáme Festival židovské kultury v Olomouci a organizujeme den otevřených dveří na židovské obci, což nyní není možné, ale jinak na obec přišlo vždy kolem tří set lidí. Každoročně pokládáme také kameny Stolpersteine, v Olomouci jsme položili skoro 300 kamenů.

Jaké je věkové složení členů obce?

Věkové složení je podobné jako v ostatních obcích a s ohledem na budoucnost je to problematické. Většina členů je střední a starší generace. Máme ale i několik rodin s malými dětmi, které se aktivně podílí a to je základ do budoucna. Když se podíváme na fotografie z 60. let z oslavy Chanuky, tak u stolu sedí pospolu třeba třicet dětí v různém věku, fotografie z roku 2020 už nám ale ukáže jen deset nebo dvanáct dětí. Je jasné, že do budoucna nás bude méně.

Projevuje se nějak v životě židovské obce to, že je v Olomouci univerzita? Přicházejí třeba studenti s židovskými kořeny a stávají se členy?

Určitě to má svůj vliv a občas se studenti stávají členy po dobu studia. Především chodí izraelští studenti, kteří zde studují medicínu. Účastní se především  svátků, šabatového programu už méně. Ale na Roš ha-šana, Jom kipur, Sukot a pesachový seder k nám chodí zhruba 25 studentů. Doplňuje to ráz obce. Z izraelských studentů je také složena naše ochranka, což je docela zajímavé propojení. Teď například na Pesach zajišťujeme nejen našim členům, ale i studentům, kteří mají zájem, macesy a macesovou moučku a víno. Také spolupracujeme s katedrou judaistiky pod Filozofickou fakultou UP,  občas dodáváme košer jídlo na některé konference a v minulosti jsme se podíleli i na vyučování.

Jak probíhá péče o seniory a přeživší a týká se již i tzv. druhé generace?

Na první generaci je samozřejmě kladen důraz a také pro ni existují finanční prostředky z Claims Conference. Díky tomu jsme schopni financovat péči o tuto první generaci přeživších. Máme registrované sociální poradenství a klientům zajišťujeme různé služby, které potřebují. Nakupujeme jim zdravotní pomůcky, pomáháme s registrací na očkování, zajišťujeme dopravu, což se vztahuje i na dopravu na akce na obci, jako jsou svátky nebo šabaty. S druhou generací je to složitější. Pokud někdo z druhé generace byl v reálném sociálním problému, vždy jsme se snažili ihned pomoci. Naštěstí nemáme mnoho členů, kteří by byli v ohrožení sociálního vyloučení. V poslední době se snažíme být s druhou generací v kontaktu, protože byla dlouho zanedbávána. Možnou pomoc druhé generaci řešíme a uvidíme, jestli bude přibývat počet lidí, kteří ji budou potřebovat. Bude to složitější zejména s ohledem na finanční prostředky.

Jak fungují programy pro rodiny s dětmi a pro mládež? Je o ně zájem?

Více našich rodin se účastní e-learningu v rámci Lauderových škol. V létě pořádáme příměstský tábor v Olomouci a naše děti se rády účastní Szarvase a Machanejnu. Existuje projekt pravidelného vzdělávání pro děti, které dochází na obecní akce, a snažíme se rodinám pomáhat i finančně, s poplatky za tábory a podobně. Tyto aktivity jsou dlouhodobě podporovány Nadační fondem obětem holocaustu.

O jaké typy programů je obecně zájem, co lidi nejvíce láká a baví?

Pravidelný základ je šabat. Lidé sice přijdou na bohoslužbu, ale důležitým bodem je sociální kontakt a společné jídlo, nad kterým většina stráví delší čas, což bohužel v dnešní době nelze. Nahrazujeme to  online programem, ale nikdy není možné replikovat skutečné setkávání. Snažíme se nyní o to projektem Šabat v krabici, který je úspěšný. Součástí krabice je i čerstvá olomoucká chala, která může všem připomínat čas strávený na obci. Teď připravujeme i Pesach v krabici a věříme, že bude mít také ohlas. Lidé mohou tímto způsobem slavit šabat nebo svátky doma v rodinném kruhu, což je podle mě důležité. Hodně navštěvovaným svátkem je (vlastně byl před covidem) erev Roš ha-šana a pesachový seder. Stalo se, že jsme na seder měli i sto lidí, ale to už byl balagan a trochu obtížně se to dalo řídit. Obec vydává měsíčník Chajejnu, který slouží jako informační kanál a zároveň spojuje čtenáře-členy. Významným projektem je Evening yeshiva Olomouc https://www.facebook.com/eveningyeshivaolomouc, což je večerní online vyučování. Začali jsme s tímto projektem ještě před covidem a nyní plynule pokračujeme, protože doba tomu přeje. V rámci Evening yeshivy jsou přednášky v češtině i angličtině přes ZOOM, nedělní veřejné přednášky streamujeme přes Facebook a Youtube. Tam jsou témata sekulární i náboženská a otevřená pro širokou veřejnost.

Dojíždí do Olomouce rabín? Jak jsou zajištěny bohoslužby?

V Olomouci pro vedení bohoslužeb používáme federačního kantora L. Smělého. Pravidelně zveme na šabaty vrchního zemského rabína Karola Efraima Sidona a občas k nám jezdí i rabín Mayer. Dlouhodobě spolupracujeme s rabínem Oferem Peledem z Izraele, který nás pravidelně navštěvuje a vede většinu šiurů v rámci našeho online vzdělávání Evening yeshiva Olomouc.

Jaké jsou podmínky členství a jaké gijury akceptujete?

Máme členství jako většina židovských obcí v České republice, kromě Prahy, podle práva návratu. Tedy přijímáme členy s minimálně jedním židovským prarodičem. Olomoucká obec byla ve vedení bohoslužeb tradiční, tedy ortodoxní a této tradice se držíme. Ačkoliv je členství nastaveno podle práva návratu, do minjanu počítáme muže podle ortodoxní halachy. Na jednu stranu máme členství co nejvíce otevřeno, jak to umožňují stanovy Federace židovských obcí, ale bohoslužby vedeme podle tradičního způsobu. Člověk, který není halachického původu, tedy může být členem a na všem se podílet, kromě některých náboženských úkonů a náboženské svatby. Gijury pro členství uznáváme především ortodoxní, ale máme i člena s progresivním gijurem, kterého se také týkají náboženská omezení. Náboženský život obce je zkrátka tradiční.

Jaké jsou výzvy do budoucna, co chcete změnit, zlepšit?

Výzvou do budoucna je množství členů a návaznost židovství v rodinách. Když zemře nebo odejde v rodině člověk se silnou vazbou na obec, který má silnou židovskou identitu, jeho děti nebo vnoučata často o židovský život ztrácí zájem. Mnohdy nebylo v rodinách jednoduché židovskou identitu svým potomkům předat. O důvodech by se dalo diskutovat hodiny. V budoucnosti pak budeme mít problém s členskou základnou. Ale jak to sleduji, doufám, že členská základna bude třeba menší, ale bude mít silnější židovskou identitu. Některé projekty, díky kterým tomu čelíme, jsem již zmínil. Chceme do budoucna zavést šabatový bulletin, aby ten, kdo na obec dojde, měl aktuální informace o programu. Vyzvali jsme členy, aby se zapojili do projektu jarcaitu, který by zajistil důstojnou připomínku jejich příbuzných, kteří již odešli. Když bude mít dotyčný jarcait, uspořádáme vzpomínkovou akci na obci, lidé budou mít příležitost zavzpomínat, sejít se. Chceme také zorganizovat setkání těch, kteří chodili na obec v devadesátých letech a teď už třeba na obec nechodí. Aby se znovu setkali, pobavili se spolu a třeba by se zase vrátili k aktivnímu členství. To vše ale bude možné až po covidu, tak doufám, že to bude brzy.

Ptala se Kateřina Mikulcová

Více informací o židovské obci v Olomouci na https://kehila-olomouc.cz/rs/ .