Stoleté výročí názvu robot

Issak Asimov - Biografie

Roku 1941 použil Isaac Asimov (1920–1992) poprvé termín robotika a zformuloval její tři základní zákony.

Narodil se v židovské rodině v SSSR jako Izák Judovič Ozimov. Rodina záhy emigrovala do USA a Asimov byl od roku 1928 americkým občanem. Robotika našla svůj odraz v mnoha odvětvích lidské činnosti a minulý rok zahájilo brněnské technické muzeum výstavu Robot 2020 (8. 12. 2020–1. 8. 2021), na jejíchž stránkách https://robot2020.cz/ nalezne čtenář řadu dalších informací. V literatuře podstatně ovlivnila tvorbu sci-fi nejen v Asimovově díle, ale i tvorbu mnoha dalších, jakými byli např. Raymond D. Bradbury (1920–2012), Arthur C. Clarke (1917–2008), kteří jsou z překladů dobře známí i českým čtenářům, ale i mnoha dalších.

Proč tedy stoleté výročí? Roku 1920 napsal Karel Čapek (1890–1938) divadelní hru R.U.R., která se stala brzy světově známou. Téhož roku v listopadu vyšla knižně, měla však odloženou premiéru v Národním divadle až 25. ledna 1921. Byla tak poprvé provedena ochotnickým divadelním spolkem z Hradce Králové 2. ledna téhož roku. Čapek chtěl původně použít pro popisované „umělé pracovníky“ termín laboři (z anglického labour), ale pak použil slovo robot. Karel se netajil tím, že to udělal na návrh svého bratra Josefa. Popsal to později na stránkách Lidových novin takto:

V jedné nestřežené chvíli napadla řečeného autora látka na tu hru. I běžel s tím zatepla na svého bratra Josefa, malíře, který zrovna stál u štafle a maloval po plátně, až to šustělo.
„Ty, Josef,“ začal autor, „já bych měl myšlenku na hru.“

„Jakou,“ bručel malíř (opravdu bručel, neboť držel přitom v ústech štětec).
Autor mu to řekl tak stručně, jak to šlo.
„Tak to napiš,“ děl malíř, aniž vyndal štětec z úst a přestal natírat plátno. Bylo to až urážlivě lhostejné.
„Ale já nevím,“ řekl autor, „jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“
„Tak jim řekni roboti,“ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to.

Slovo „robot“ vymyslel Josef Čapek. Dnes ho zná celý svět

Název se ujal a ovlivnil celosvětově příslušnou terminologii. Inspiroval i Asimova, který hru R.U.R. znal, ale nelíbila se mu. Přispěl však velkou měrou k rozšíření termínu robot. Jeho zákony robotiky mají podobnou roli jako desatero pátera Knoxe pro psaní detektivek, jsou ale méně známé, proto je na závěr připomeňme:
1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Další zajímavé informace a bohatý seznam relevantní literatury nalezne čtenář v článku autorů F. Šolce a L. Anděla otištěném v časopise Automa č.4/2020.

Jiří Veselý

Stoletý robot Česká sci-fi scéna – autorská, i ta rozsáhlejší fanouškovská – oslavila sté výročí existence slova robot kvalitní čtyřsetstránkovou antologií ROBOT 100, kam editoři Richard Klíčník a Jaroslav Olša jr. zařadili třináct pozoruhodných textů, které speciálně pro tuto antologii napsali renomovaní autoři: jedenáct Čechů, jeden Slovák a jeden Angličan. V jejich povídkách se, jak znělo tvůrčí zadání, zrcadlí myšlenky Karla Čapka, který průkopnickou hrou R.U.R. vlastně zahájil éru české science fiction. Úvodní povídku knihy pod svým známým pseudonymem Chaim Cigan napsal vrchní zemský rabín Karol E. Sidon! A závěrečný text je pak z pera světově proslulého Brita Bena Aaronovitche, jehož rodina pocházela z Ruska. Doslov, v němž zmínil i úlohu bájného pražského golema jako inspirace scifistů pak pro knihu napsal věhlasný americký autor Robert Silverberg, který se narodil židovským rodičům v newyorském Brooklynu… Je snad žánr science fiction doménou židovských autorů? Mají k němu dokonce jakýsi podvědomý kladný vztah? Dodejme, že dalšími spoluautory této výjimečné antologie jsou domácí spisovatelé Emil Hakl, Vilma Kadlečková, Pavel Kosatík, Jaroslav Mostecký, Ondřej Neff, Julie Nováková, František Novotný, Jitří W. Procházka, Petr Stančík, Jaroslav Veis a slovenský autor Michal Hvorecký. Knihu vydalo Argo. (elf)