Rabíni už dlouhé věky jasně říkají, že Bůh prověřuje lidstvo skrze péči o stvoření.

„Když Bůh stvořil člověka, vzal ho a ukázal mu všechny stromy v zahradě Eden a řekl mu: dávej pozor, abys nezkazil a nezničil můj svět – neboť když to uděláš, nebude už nikdo po tobě, kdo by ho napravil.“ (Midraš Kohelet Raba 7,13)

Když vstupujeme do šmity – šabatového roku, obzvlášť se všemi klimatickými změnami a přívalem přírodních katastrof vyskytujících se po celé planetě, můžeme se blíže podívat na záležitosti týkající se životního prostředí v Jeruzalémě. Masivní stavební projekty zastiňují ochranu životního prostředí ve městě a ovlivňují jeho udržitelnost a zdraví obyvatel. Ačkoli nikdo nezpochybňuje potřebu výstavby bydlení, zdá se, že některé projekty představují pro zelené plíce města hrozbu – mnoho stromů bylo skáceno kvůli výstavbě a infrastruktuře. Navzdory některým jednotlivým environmentálním úspěchům (jako je zrušení stavebního projektu v Mej Naftoach a na svazích Rechavji nebo výstavba v parku Mesila a Emek ha-Cvaim), je toho stále mnoho, co je potřeba udělat.

Právě začínající šabatový rok je příležitostí přehodnotit některé z těchto stavebních projektů a rozvíjet povědomí o potřebě chránit naše životní prostředí. Kdo by měl tyto plány řídit? Měla by to být iniciativa oficiálního establishmentu nebo by měla vzejít od obyvatel – nebo možná obojí, ve společném harmonickém úsilí? A vedle toho, co o těchto otázkách říká židovská tradice? Mohly by židovské, křesťanské a muslimské tradice zapadat do této vize, že je naší povinností chránit životní prostředí?

„Rok šmity, kdy se má ukončit výsadba, dluhy mají být zrušeny a půda odpočívat, má hluboký ekologický a společenský význam. Nicméně v Jeruzalémě, kde jsou na stole masivní plány na výstavbu a dopravní infrastrukturu, přinese rozsudek smrti pro desítky tisíc stromů, které stojí v cestě ‚rozvoji‘, zatímco vysazen nebude ani jediný strom,“ říká Naomi Cur, zakladatelka a předsedkyně Jeruzalémského zeleného fondu (JGF). Cur, která byla zástupkyní pro záležitosti životního prostředí za bývalého starosty Nira Barkata a ředitelkou jeruzalémské pobočky Společnosti pro ochranu přírody v Izraeli (SPNI), poznamenává, že s hrozbou klimatické krize hrají stromy a zelené plochy stále důležitější roli v udržitelném městském plánování.

„Mohl by tento rok být rokem pro přehodnocení naší politiky vůči starověkým stromům Jeruzaléma, z nichž každý vypráví svůj vlastní příběh a zároveň přispívá ke stínu a většímu komfortu napříč celým veřejným prostranstvím? Zaslouží si naši péči a ochranu – na oplátku pro nás dělají mnoho dobrého,“ říká Cur.

Mezináboženské centrum pro udržitelný rozvoj

Jednou takovou zajímavou iniciativou je iniciativa Mezináboženského centra pro udržitelný rozvoj (ICSD), která zkoumá spojení mezi náboženstvím a ekologií a mobilizuje náboženské komunity, aby jednaly. ICSD sídlí v Jeruzalémě, ale působí po celém světě a v současné době se zabývá projekty v Africe, na Středním východě, v Severní Americe a Evropě.

Práce ICSD se v roce 2020 soustředila na projekt Seminární víra a ekologie, zkoumající souvislosti mezi různými tradicemi a současnými environmentálními problémy. ICSD vydala Eco Bibli (1. svazek) – ekologický komentář ke Genesis a Exodu. Zakladatel a ředitel ICSD rabín Jonatan Neril spolu s Leem Deem, ředitelem programů na ICSD, navrhují odpovědi na základní otázku související s rokem šmity: „Co může Bible říci o ekologii, když lidé čelí obrovským ekologickým výzvám – včetně nárůstu počtu hurikánů, záplav, požárů a znečištění plasty? Eco Bible se noří hlouběji do této otázky a ukazuje, jak se Bible stará o Boží stvoření jako základní a živé poselství.

Vzhledem k silné přítomnosti víry a důležitosti, kterým se těší biblická poselství v tomto regionu, věří předseda ICSD David Marom, že tento přístup je dobrým způsobem, jak přilákat obyvatele k ekologickému aktivismu.

Množství jeruzalémských neziskových organizací usiluje o ochranu přírody v tomto městě a zlepšení životních podmínek a prezentuje potřeby životního prostředí jako o nic méně potřebné než bytové projekty. Na nedávném setkání, které pořádalo Hnutí pro veřejnou žurnalistiku spolu s Jeruzalémským tiskovým klubem, prezentovalo zhruba deset takových místních skupin své aktivity prospěšné pro přírodu a životní prostředí po celém městě, včetně židovského ultraortodoxního a arabského sektoru.

Ředitel hnutí pro veřejnou žurnalistiku Jair Tarchitsky říká, že Jeruzalém má působivý seznam takových organizací, protože mnoho obyvatel z různých odvětví se stará o životní prostředí natolik, že se stanou aktivisty. Hnutí se snaží zvýšit povědomí veřejnosti o těchto iniciativách a povzbudit více obyvatel, aby se připojili. Záchrana Jeruzalémského lesa, Ochrana řeky Darga v Har Choma, Aktivisté Mic Petel v Talpiot Mizrach, Obyvatelé lesa Har Nof – to jsou jen některé ze skupin, které se setkání zúčastnily. Liana Kiani, aktivistka z východního Jeruzaléma, pracuje s rodinami a dětmi v arabském sektoru, aby zvýšila povědomí o potřebě recyklace. Aktivisté všech věkových kategorií a zázemí z celého města se věnují výsadbě a ochraně stromů.

Lifta jako precedens?

V této souvislosti se nakonec nebude realizovat kontroverzní projekt výstavby luxusních domů v opuštěné obci Lifta. Jeruzalémský magistrát minulý týden překvapivě informoval městský obvodní soud, že preferuje zrušení tamního stavebního záměru. Oznámení následovalo po petici skupiny obyvatel Jeruzaléma proti plánu podporovanému izraelským pozemkovým úřadem. Magistrát prohlásil, že projekt by zničil zeleň a historické oblasti.

„Plán je z urbanistického hlediska v rozporu s veřejnými zájmy,“ uvedl zástupce magistrátu u okresního soudu s tím, že před lety pozemkovému úřadu oznámili, že tento projekt neodpovídá skutečným potřebám města, nicméně ten jej dále prosazoval, ignorujíc postoj magistrátu, jako skutečného zástupce jeruzalémských občanů.

Osvojí si Jeruzalém klíčové poznatky roku šmity? Uvidíme v ulicích nové stromy? Budou staré stromy lépe ošetřeny a případně zachráněny namísto urychleného kácení? Stane se z rozhodnutí magistrátu postavit se pevně proti prestižnímu projektu podporovanému tak vysokou autoritou, jako je státní pozemkový úřad za účelem zachování historické a přírodní lokality, precedens, nebo zůstane ojedinělou událostí?

Možná je příliš brzy na to něco prohlásit, ale jednání obyvatel, kteří si v duchu šmity uvědomují nebezpečí, které plyne z ignorování přírody a jejích potřeb, je zcela jistě jedním z nejdůležitějších klíčů pro zabezpečení ochrany naší přírody.

PEGGY SIDOR, The Jerusalem Post

Překlad Ráchel Polohová

(Vyšlo v The Jerusalem Post 15. září 2021; otištěno se svolením autorky)