První ročník multižánrového festivalu ŠTETL FEST se na začátku září uskutečnil v Brně. Organizátoři ho charakterizují jako festival, který „stojí na základech židovské historie města Brna, z nichž vyrůstá košatá, živoucí a neméně zajímavá vrstva Brna současného“. O největším festivalu židovské kultury v České republice jsem si povídala s Evou Yildizovou. Patří k iniciátorům festivalu, je i spoluzakladatelkou spolku ŠTETL.
Evo, nejdříve bych vám chtěla k prvnímu ročníku pogratulovat, ohlasy na ŠTETL FEST jsou nadšené.
Děkuji. Musím přiznat, že návštěvnost a velký zájem ze strany veřejnosti zcela předčily mé očekávání. Během festivalu jsem zažila mnoho dojemných momentů. Potvrdila se naše domněnka, že je potřeba veřejně otevírat témata naší společné historie a soužití. A přispět tak ke vzájemné toleranci a pochopení.
Povězte, jak idea festivalu vznikla a jak dlouho trvalo přejít od myšlenky k jeho realizaci?
Nápad na festival vznikl loni v srpnu při debatách na Židovské obci Brno (ŽOB). Přemýšleli jsme, jak rozvinout program pro naši židovskou mládež a zároveň židovská témata otevřít veřejnosti. Cítili jsme, že ačkoliv židovská témata v brněnském veřejném prostoru chybí, je o ně velký zájem. Rozprava představenstva obce a jejích členů tak postupně vedla k založení spolku ŠTETL. Ten nyní plní funkci centra židovské kultury a přináší již celoročně do Brna a jeho okolí program s židovskou tématikou. Lví podíl na vzniku spolku ŠTETL nese předseda židovské obce JUDr. Jáchym Kanarek a rabín Štěpán Menaše Kliment.
Proč jste pro spolek a potažmo festival zvolili název ŠTETL?
Jelikož v Brně vedle sebe dlouho žili čeští, židovští a němečtí obyvatelé, vznikl tu vlastní osobitý slang, který odráží jazyky, kterými se zde mluvilo. Běžně se tak u nás používá fráze jdeme do statlu (odvozené z němčiny jdeme do města), což v přeneseném významu znamená, jdeme se setkat. Nám se líbila konotace se slovem štetl, které tradičně označuje uzavřené městečko, ve kterém žili Židé. V Brně historicky štetl nikdy nebyl a jidiš se zde nemluvilo, nám se ale líbila myšlenka otevírání židovské komunity, tedy takového symbolického štetlu naruby.
Byl ŠTETL FEST první akcí vašeho spolku?
Ne, nebyl. Jako první jsme vytvořili webové stránky, které slouží k orientaci v židovských tématech, tradicích, svátcích. Je to takový rozcestník určený všem, kteří chtějí o židovství zjistit více. Návštěvníci se také dozvědí o židovské historii v Brně, knihovně ŽOB, o programech pro školy, které pořádá brněnské Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze, o kurzech hebrejštiny pro veřejnost a samozřejmě také o našich aktivitách.
První akci pod hlavičkou Štetlu jsme uspořádali v březnu. Byla to debata s Annou Hájkovou a představení její nové knihy Poslední ghetto. Uspořádali jsme například několik komentovaných procházek židovským Brnem, zúčastnili se oslav Jom ha-šoa a Brněnské muzejní noci. Odhalili jsme také pamětní desku skladateli Pavlu Haasovi na adrese jeho posledního pobytu v ulici Havlíčkova 67.
A jak to bylo s festivalem?
Jak už jsem zmínila, myšlenka uspořádat festival židovské kultury vznikla hned na začátku v rámci diskusí o rozvoji aktivit židovské obce. Měli jsme ambici vytvořit multižánrový festival s mezinárodním přesahem. Chtěli jsme dovézt zajímavé osobnosti ze zahraničí a tím mladým lidem přiblížit židovskou kulturu v celé její košatosti a v neposlední řadě tak pozvednout jejich židovskou identitu a sebevědomí.
Podařilo se to?
Věřím, že ano. V rámci festivalu se do Brna sjela židovská mládež z celé České republiky – a to nejen z pražských Lauderek, ale i z Plzně, Olomouce a samozřejmě z Brna a jeho okolí. Toto setkání, které organizoval rabín Štěpán Menaše Kliment a Benjamin Haas se zúčastnilo více než třicet lidí. Částečně byl pro ně uspořádán vlastní program, zčásti se zúčastnili vybraných oficiálních festivalových aktivit. Snažili jsme se je také co nejvíce zapojit do festivalových příprav. Během festivalu jsme je využívali jako uvaděče, svěřili jim ke správě náš Instagram. Cítíme důležitost tohoto propojení a jsme rádi, že se nám daří.
Měli jste od začátku jasno o hlavní programové lince nebo se festivalový program tvořil organicky?
Od začátku jsme program stavěli na propojení s projektem Knihovna ukradených nadějí, který veřejnosti poprvé představuje unikátní fond 12 tisíc převážně liturgických knih, jejichž majitelé přišli o život v nacistických koncentračních táborech. Osud fondu vypovídá o předválečných vlastnících knih, tragické době druhé světové války, poválečných letech poznamenaných komunistickým útlakem i o složité transformaci židovských komunit po roce 1989. Smyslem festivalu však nebylo znovu připomínat holokaust, ale ukázat, že židovská kultura, obec, rodina žije dál a mluvit o naději a o budoucnosti.
Knihovna ukradených nadějí mezi diváky velmi rezonovala. Otevřela také nová a navazující témata. Mezi nejsilnější momenty festivalu patřily představení Příběh knihy odehrané před potomky rodiny Strachovy, o níž inscenace vypráví, setkání s rodinou Herdanových v jejich bývalém bytě na Hlinkách a závěrečné uvedení opery Brundibár v režii Anny Davidové. Připravila jej ve spolupráci s Filharmonií Brno a dětským sborem Kantiléna.
Významnou složkou festivalu byl také program, který souvisel s judaismem a se židovskou tradicí.
Ano, to je pravda. Tady je nutno zmínit, že ŠTETL FEST je jako jeden z mála židovských festivalů v České republice organizován židovskou obcí. Z toho důvodu jsme v dramaturgii zohlednili pravidla, která se pojí se šabatem. Například páteční koncert Avishai Cohen Trio v Divadle Husa na provázku byl naplánován tak, aby nekolidoval s oslavou Kabalat Šabat. Večerní program byl koncipován jako příležitost společného setkání a zpomalení za svitu svíček, izraelských specialit a košer vín. Pro zájemce o hlubší poznání judaismu jsme připravili i řadu dalších setkání, diskusí a přednášek. Ráda bych zmínila přednášku izraelského rabína Daniela Landese.
Kromě již zmíněného Avishai Cohena se vám na festival podařilo nalákat i několik dalších zajímavých zahraničních hostů.
Měli jsme obrovskou radost, že se nám podařilo naplnit myšlenku mezinárodního rozměru festivalu. Do Brna se kromě nejvyšších představitelů židovské komunity v ČR sjeli i zahraniční hosté a diváci ze Slovenska, z Německa, Izraele, Anglie, Austrálie, USA a z Kanady!
Velký ohlas mělo autorské čtení spisovatele, novináře a uměleckého šéfa newyorského Židovského divadla Tuviy Tenenboma, který je znám především jako autor knih Chyťte Žida! Spím v Hitlerově pokoji, Čau uprchlíci! Z Německa pak přicestoval publicista Max Czollek, který s dramaturgyní Viktorií Knotkovou hovořil o různorodosti židovských identit a příběhů, ale i o strategiích židovské emancipace – ať už od role oběti či očekávání židovské a také nežidovské veřejnosti.
Už znáte datum příštího ročníku festivalu? A prozradíte, na co se mohou zájemci těšit?
Určitě. Festival opět budeme směřovat na víkend, který se pojí s Evropským dnem židovské kultury. Vzhledem k pozitivním ohlasům plánujeme festival rozšířit o jeden den. Zájemci si tedy už teď mohou do kalendářů poznamenat datum 31. srpna až 3. září 2023. Rádi bychom nově některé programy nahrávali, aby si je zájemci mohli později pustit. Festivalový program se teprve chystá a nerada bych v tuto chvíli rozjednané projekty zakřikla.
Je ještě možné něco z festivalového programu navštívit a co v nejbližší době ŠTETL chystá?
Ráda bych obyvatele a návštěvníky Brna pozvala na výstavu Knihovna ukradených nadějí, která bude v galerii Celnice vily Löw-Beer k vidění až do konce roku. Dále mohou navštívit několik repríz již zmíněného představení autorské inscenace Hany Mikoláškové Příběh knihy. Celoročně plánujeme řadu komentovaných procházek po židovském Brně a v neposlední řadě máme velkou radost, že se nám podařilo přivézt do Brna festival izraelského filmu Kolnoa. Aktuální program je na našich webových stránkách stetl.cz.
Ptala se Radka Lím Labendz
Foto: Archiv ŠTETL
ŠTETL – Program: 10/2022
Knihovna ukradených nadějí
2. 10. – 31. 12. 2022, galerie Celnice Vily Löw-Beer
Výstava přibližující historii i současnost sbírky 12 000 liturgických knih, které pocházejí z nacisty nařízených svozů ze synagog, koncentračních táborů a především z tzv. Terezínské knihovny. Autory jsou Táňa Klementová a Štěpán Menaše Kliment. Vstup zdarma.
Židovské stopy v centru Brna
9. 10.2022, 10:00, sraz: Moravské náměstí u modelu města Brna
Komentovaná procházka s archeologem a etnografem Michalem Doleželem historickým jádrem města.
Knihovna ukradených nadějí
12. 10. 2022, 18:00, Celnice Vily Löw-Beer
Komentovaná prohlídka výstavy s rabínem Štěpánem Menaše Klimentem.
Příběh knihy
12. 10. 2022, 19:00, Vila Löw-Beer
Autorské divadelní zpracování téměř stoleté historie rodiny Strachovy z Brna, které vyrůstá z příběhu knihy Machzor zabavené v Terezíně, spící a znovu objevené a navrácené rodině. Režie, scénář: Hana Mikolášková
Komiksový workshop s Kakalíkem
14. 10. 2022, 15:00, Židovská obec Brno
Komiksový workshop s Kakalíkem, ilustrátorem, výtvarníkem a animátorem, autorem knihy Už tam budem, Mojžíši?
Stavby Otto Eislera v centru Brna / komentovaná prohlídka
18. 10. 2022, 17:30, sraz: Moravské náměstí u modelu města Brna
Komentovaná procházka s historičkou architektury Zuzanou Ragulovou zaměřená na dílo a odkaz jednoho z nejvýraznějších brněnských židovských architektů meziválečného období Otto Eislera.
Filmový festival Kolnoa
29. – 30. 10. 2022, Kino Art
První ročník populárního pražského festivalu izraelského filmu v Brně.
Více informací: www.stetl.cz