V Talmudu je ohromné množství příběhů o rabínech, učitelích, žácích, prorocích a o mnohých dalších postavách. V talmudických příbězích se také často objevují ženy a snad nejznámější ženskou postavou rabínské literatury je Bruria, žena rabiho Meira. Bruria byla dcerou rabiho Chananji Ben Teradjona, významného učence prvního století občanského letopočtu.

Její rodiče byli popraveni Římem za trest, že vyučovali Tóru. Bruria pokračovala v jejich odkazu a i v neskutečně těžké době římského útlaku, židovsko-římských válek a zpochybnění samotných základů židovské kulturní samostatnosti se stala významnou postavou rabínské učenosti. Její současníci ji považovali za jednu z nejvýznamnějších rabínských autorit a rabíni její doby se od ní učili. Podle příběhů Talmudu byla Bruria svérázná a sebevědomá osoba. Bruria byla také ženou s nesmírnou vnitřní silou. Její život byl poznamenán tragédiemi, osobními ztrátami, životem ve válečné době a brutálním pronásledováním velmocenského Říma, který používal ty nejhorší metody, aby si podrobil židy nejen fyzicky, ale i kulturně a duchovně. Její otec byl upálen, ale aby se více trápil, tak byl obalen do namočené vlny, ve které se pomalu škvařil. Náhle jí zemřeli dva synové, její bratr se ze závisti k její moudrosti a úspěchu vydal na dráhu zločinu a její sestra byla odvlečena do Říma do sexuálního otroctví.

Když se Bruria dozvěděla o osudu své sestry, tak řekla svému muži rabimu Meirovi, aby vzal peníze (podle Rašiho výkladu šlo o skutečný zlatý poklad) a vydal se její sestru zachránit. Rabi Meir se převlékl do zbroje římského rytíře a podařilo se mu – tvářeje se jako zájemce o služby toho místa – dostat se do domu, kde byly drženy sexuální otrokyně. Dům byl střežen strážemi, ale rabi Meir se dostal k jednomu ze strážných a nabídl mu peníze, které s sebou přinesl, pokud onu dívku propustí. Strážný se ošíval, protože mu bylo jasné, že až se to dozví jeho nadřízení, tak se mu zle povede. Rabi Meir mu navrhl, ať polovinu peněz, které takto získá, dá na úplatky autoritám. Voják si ale nebyl jistý a argumentoval tím, že i kdyby to přežil, tak mu peníze jednou dojdou a z čeho bude žít potom. Rabi Meir mu řekl, že stačí pronést větu ‚‚Bože rabiho Meira pomoz mi” a vše dobře dopadne. Tomuto se samozřejmě voják zdráhal věřit a přišlo mu, že si rabi Meir prostě jen vymýšlí, aby dosáhl svého. Rabi Meir se rozhodl, že svá slova musí dokázat. Ukázal na psy, kteří byli Římany vycvičeni k roztrhání lidí, a řekl vojákovi, ať sleduje, co se stane. Vzal hrst hlíny a hodil je po zuřivých psech. Ti se bez váhání vrhli na rabiho Meira, aby ho rozsápali. Ten pronesl ‚‚Bože rabiho Meira pomoz mi” a neúprosné bestie ho nechaly být. Voják nic takového v životě neviděl a rozhodl se tedy rabi Meirovi uvěřit, a tak sestru Brurie pustil.

Ve chvíli, kdy se o úspěšném útěku dívky dozvěděli velitelé toho místa, zmocnili se strážného a rozhodli se ho oběsit, protože selhal ve svém úkolu. Nedařilo se jim vojáka zabít, sejmuli ho ze šibenice a ptali, se v čem spočívá jeho zázračné přežívání. Voják jim popsal, co všechno zažil s rabi Meirem a sílu jeho slibu, která ho proti veškeré pravděpodobnosti drží naživu. Velitelé se rozhodli jednat. Nechali vyrýt podobu rabiho Meira a vyvěsit ji na všechna veřejná místa s výzvou, ať každý, kdo ho uvidí, má ho nahlásit nebo dovést. Netrvalo dlouho a rabi Meir byl objeven a pronásledován. Na útěku před strážemi podle jedné verze vběhl do nějaké restaurace nebo prodejny jídla, ponořil prst do pokrmu a prst si olízl – tím se mu podařilo pronásledovatele zmást. Ve skutečnosti podle Gemary rabi Meir vnořil jeden prst a olízl si jiný, takže to pouze vypadalo, že ochutnal nekošer stravu. Pronásledovatelé si nicméně byli jisti, že tak významný učenec by se nekošer jídla ani nedotkl. Podle jiné verze vběhl rabi Meir do nevěstince, kde se mu zjevil prorok Eliáš v podobě nevěstky a přivinul ho k sobě. Pronásledovatelé i podle této verze byli oklamáni, protože si byli jisti, že rabi Meir by se k prostitutce ani nepřiblížil.

Na chvíli zde přeruším vyprávění talmudického příběhu, abychom se mohli zastavit nad realitou, kterou nám příběh vypráví. Talmudické příběhy někdy znějí jako pohádkové příběhy z antických dob. Skutečnost, jež prostupuje příběhem, je ovšem děsivá. Dozvídáme se o brutální vojenské porážce židů, krutých popravách a syrové svévoli, s kterou okupanti zacházeli s lidmi. Odvážení žen do sexuálního otroctví očividně nebyla nějaká výjimečná událost. Tyto nebohé ženy byly soustředěny v domech, které byly střeženy vojáky a v jejichž okolí se mimo jiné pohybovali psi vycvičení k trhání lidí. Podobně strašlivá místa se nacházela v některých koncentračních táborech během holocaustu. Unášení lidí, mučení prominentní inteligence, vraždy za trvání na vlastní kulturní identitě jsou bohužel fenomény stále se opakující od starověku až po dnešní Ukrajinu, kde se ruská armáda dopouští právě takových zločinů. Odvážný, hrdinský odboj rabiho Meira a Brurie tak myslím dostává rozměr, kterému můžeme mnohem lépe rozumět.

Rabi Meir získal přízvisko ‚‚pán zázraku‘‘, ale celý příběh končí v Talmudu zvláštně. Místo nějaké velké oslavné písně se píše, že poté rabi Meir utekl do Babylónie a někteří tvrdí, že utekl kvůli tomuto incidentu, ale jiní tvrdí, že utekl kvůli tomu, co se stalo s Bruriou.

Jenže, co se vlastně stalo s Bruriou? Podle Gemary oddílu Kedušin chtěl rabi Meir dokázat Brurie neomylnost rabínů a lehkovážnost žen. Bruriu tento výrok pobouřil a měla za to, nejen že rabíni se mýlí, ale nemístně se vyjadřují o ženách. Mimochodem tento výrok z traktátu Kidušin měl historicky velký dopad na postavení ženy v judaismu, někteří rabíni jej využili k obhajování omezeného přístupu žen ke vzdělání. Výrok totiž může znamenat lehkovážnost, ale také mentální nedostatečnost. Není divu, že se Bruria tvrdě ohradila. Rabi Meir ve snaze prosadit svou poslal podle jedné verze jednoho ze svých studentů, aby ji svedl a dokázal jí tak, že i ona je ve skutečnosti lehkovážná. Podle Rašiho Bruria podlehla svádění švarného mladého učence a toužebně na něj pohlédla. Rabi Meir zvítězil, ale Bruria neunesla svou ostudu a uškrtila se. Ostatní komentátoři s tímto výkladem nesouhlasí a předkládají verzi, že ve skutečnosti nastrčený svůdce byl eunuch, na kterém nebylo jasně poznat, že je muž. Tento kleštěnec ani nemohl s Bruriou zhřešit, ale podařilo se mu vylákat ji ke společné koupeli. Ve chvíli, kdy si Bruria uvědomila, o co jde, tak se i podle této verze uškrtila.

Rabi Meir se podle této verze potrestal vyhnanstvím. Utekl sám před sebou a svou pošetilostí. Nedokázal lehkomyslnost žen, ale svou vlastní lehkovážnost. Oceňuji také upřímnost židovských textů, které se nebojí i na své vlastní superhrdiny pamatovat jako na osobnosti někdy ohromné a někdy selhávající. A také mě dojímá oddanost a síla tohoto páru, jejich nekonečná snaha o pravdu a o zachování hodnot, jejich silný vztah a jejich tragika. Dojímá mě jejich lidství.

Rabín Štěpán Menaše Kliment