Synagoga ve Frýdku-Místku

Mí sto, kde stávala ve Frýdku-Místku synagoga, se identifikuje velmi těžce. V době socialismu se dokonale povedlo přetvořit map u mě sta. Zákoutí se starými domy se proměnila v čtyřproudové silnice, které rozkrájely mě sto na ně kolik částí a překreslily původní ulice a uličky.

Osud frýdecké synagogy

Frýdecká synagoga se nacházela naproti zámku, ale z původních staveb dnes stojí pouze budova židovské školy, která je sídlem jedné firmy. Vedlejší parcela, kde stávala synagoga, je teď v létě zarostlá vysokou travou (kterou město ani na čas konání piety nepokosilo).

Frýdecká synagoga po vyhoření (Zdroj Wikipedia)

Z původního místa jsou patrné pouze kameny z bývalé zídky. Synagoga byla postavena v maurském stylu v roce 1864 a vysvěcena v roce 1865 těšínským rabínem Samuelem Friedmannem. Samotná synagoga byla pak vypálena v noci z 13. na 14. června 1939 skupinou zfanatizovaných mladíků. Neshořela však celá a možná by byla reálná i oprava, ale vzhledem k politické situaci v zemi byla ponechána svému osudu a roce 1940 byla zdemolována. Parčík, který byl zřízen na jejím místě, byl zlikvidován v roce 1984 v rámci socialistické výstavby, která zcela zničila charakter centra historického Frýdku.

Již delší dobu se táhnou snahy připomenout toto místo pamětní deskou, která by měla obsahovat dvě původní desky desatera, jež byly součástí štítu synagogy. Po jejím zničení byly tyto litinové desky použity ve dvoře pod Mariánským kostelem a do Muzea Beskyd se dostaly v roce 1980 při boření staveb na „Růžovém pahorku“, které měly uvolnit místo pro zástavbu potřebných panelových domů. Do dnešního dne však žádná pamětní deska nevznikla.

Pietní akt

Dne 10. června 2019 uspořádal křesťanský spolek BENE VIATICUS ve spolupráci s městem Frýdek-Místek veřejnou připomínku smutné události – uplynulo 80 let od vypálení frýdecké synagogy. Připomínka proběhla u místa, kde synagoga stála, a zúčastnila se jí paní RNDr. Michaela Vidláková, která ve svém projevu zmínila, že tato místní událost byla jen střípkem toho všeho, co se tehdy dělo, nicméně, že celek se skládá z takových místních událostí. Připomněla také, že dnes více než kdy jindy je třeba se postavit proti projevům nacionalismu, nenávisti a rasismu.

Pamětnice Michaela Vidláková promluvila na pietním aktu ve Frýdku-Místku (Foto P. Polohová)

Po ní promluvil zástupce spolku Radek Hejret a podotkl, že dnešní antisemitismus se mění v antiizraelismus a že je třeba se rázně postavit proti jakýmkoliv projevům nenávisti vůči Státu Izrael, stejně jako proti terorismu, kterým provokuje Palestina nenávist vůči Izraeli.

Hudební doprovod na akci obstaraly členky skupiny Simcha. Dostavili se i zástupci ostravské Židovské obce v čele s paní předsedkyní dr. Slaninovou, a také přeživší bydlící ve Frýdku-Místku a blízkém okolí.

Pamětní deska?

Zmíněná akce byla důstojnou připomínkou, jíž ale stále chybí tečka v podobě pamětní desky, kterou by si toto místo zasloužilo. Její umístění by však bylo vhodné v bezprostřední blízkosti původního místa synagogy, a ne na místech vzdálenějších, jak bylo uvažováno (v Zámeckém parku apod.).

Frýdek-Místek rád zmiňuje historickou stopu, kterou zde zanechaly významné židovské rodiny – jako byli Landsbergerovi, Munkovi, Neumannovi nebo Löwovi – výstavbou tkalcovských podniků a likérek, budováním sociálního zázemí pro své zaměstnance nebo architektonickými skvosty, které financovali. Člověk procházející městem však na žádnou připomínku jejich existence nenarazí…

PAVLÍNA POLOHOVÁ