O nejpodivnějším matematikovi 20. století

Smolenice, 1991, (Autor: J. Lukeš)

Velmi známý maďarský matematik židovského původu Paul (Pál) Erdős (1913-1996), původním jménem Engländer, patří bezesporu k nejzajímavějším matematikům 20. století. Oba jeho rodiče byli matematiky a byl v podstatě jedináček, neboť obě jeho sestry zemřely na spálu dříve, než se narodil. Od mládí se u něj projevovalo matematické nadání a již jako dítě byl schopen provádět poměrně složité výpočty.

Jeho otec prožil 6 let v ruském zajetí a zemřel v roce 1942, matka se v době 2. světové války skrývala a přežila ji. Zemřela v roce 1971. Řada příbuzných Pála Erdőse zahynula v koncentrácích, on sám byl nucen pro svůj původ emigrovat. Byl převážně vzděláván doma a na budapešťské univerzitě studoval od 17 let, v 21 letech zde získal doktorát z matematiky. Jako Žid to měl v Maďarsku těžké, a tak odešel na univerzitu do Manchestru.

Paul (Pál) Erdős – padesátá léta

Za svůj život napsal asi 1525 prací, řadu z nich se spolupracovníky – žádný jiný matematik jich za svůj život tolik nenapsal. S tím souvisí vznik tzv. Erdősova čísla. Jde o jedinečnou jednotku, která vystihuje, jak moc jsou jednotliví matematici autorsky vzdáleni od Pála Erdőse. Pro samotného Erdőse je jeho hodnota 0, pro jeho spoluautory 1, pro jejich spoluautory, pokud nejsou sami Erdősovými spoluautory, je to 2, atd. Není bez zajímavosti, že napříč všemi matematickými obory je průměr velikosti tohoto čísla pro aktivní matematiky s konečným Erdősovým číslem roven 4,65.

Pál Erdős byl dokonalý světoběžník, neměl prakticky žádný domov. Jako matematik nebyl tvůrcem různých teorií, preferoval spíše řešení problémů, často velmi náročných. Sám jich také velmi mnoho formuloval, a dokonce vypisoval ceny, které byl sám ochoten za jejich řešení zaplatit. Cestoval tak od univerzity k univerzitě, které ho zvaly k přednáškám. Plně byl soustředěn na matematiku a žil od jednoho setkání k druhému. Vozil s sebou poloprázdný kufr a všude, kam přijel, se ubytovával u matematiků. Jeho kolegové se o něj starali, půjčovali mu peníze, živili ho, kupovali mu oblečení, dokonce za něj platili i daně. Na oplátku je zasypával nápady a výzvami – problémy k řešení a zároveň geniálními nápady, jak je řešit.

Paul (Pál) Erdős (1913-1996), Smolenice, 1991 (Autor: J. Lukeš)

V souvislosti s Erdősem je také často užíván obrat, že matematik je stroj, který vytváří z kávy matematická tvrzení.

Na závěr vzpomeňme, jak jeho unikátní osobnost vystihl známý polský židovský matematik Stanislav Marcin Ulam (1909–1984): „Erdős je poněkud podprůměrného vzrůstu, nesmírně nervózní a rozčilený člověk … neustále přemýšlí o matematice, což je přerušováno jen jeho poněkud pesimistickými výroky o světových záležitostech, politice nebo obecně o lidských věcech, na které se dívá temně… Jeho zvláštností je tolik, že je nemožné je všechny popsat…“

Jiří Veselý

Foto: archiv autora