Matka měla své rituály

nebyla schopna se jich zříct

Léta opečovávala pokrývku na barches

od své dávné přítelkyně z New Yorku

A každý pátek jí překrývala dvě chaly

*

Nemohlo to být jinak

až umanutě trvala na pátečních večeřích

zvala známé přátele i cizí lidi

Tvrdila ale že nejlepší je když jsme samy tři

*

Rozčilovalo mě do morku kostí

že mě ocejchovala a nemůžu jít pryč

mnohokrát jsem se zařekla

že žádný další pátek

*

Jenže

nemohla se vzdát toho kým byla

pokrývku ukládala stále na stejné místo

ve skříňce nad troubou tak

aby až vytáhne barchesy z trouby

mohla je vzápětí zakrýt

Dokud nepožehná vínu

a neodkryje je

nevezme dva sváteční bochníky

Baruch ata adonaj… který nám ze země vyvádíš chléb

*

Když někdy nebyla doma

a já na ni zrovna měla vztek

pokrývku jsem schovávala

aby ji musela hledat

abych ji potrápila

*

V pátek ale byla vždycky na svém místě

nevím která z nich ji beze slova vrátila na místo

aby až se v pátek otevře trouba…

*

Matka se do New Yorku nikdy nepodívala

ale ať se dělo cokoli

v pátek jsme překrývaly chaly

*

Měla své rituály

Nedokázala se vzdát toho kým byla

ani to plně přijmout

proto jsme na pesachový stůl

vždycky dávaly pomeranč

*

Otevírám troubu

a hmatám do skříňky

---

Anna Štičková pochází ze Sudet, z těch mezi Plzní a Rozvadovem, „dólu“ od Mariánek a „nahóru“ od Domažlic. Vystudovala literaturu a tvůrčí psaní, nyní studuje a učí na FF MU. Naposledy její texty vyšly v antologiích Pandezie (2021) a Toto je môj coming out (2022).
Sylva Ficová vystudovala angličtinu a češtinu na FF MU, působí jako překladatelka a titulkářka na volné noze, píše recenze a příležitostně fotí. Na svém kontě má více než třicet knižních překladů do češtiny i angličtiny a soustavně překládá také poezii.