Společná purimová oslava Bejt Simcha v Děčíně
Stalo se již tradicí, že Bejt Simcha slaví Purim společně se členy děčínské obce. Letos tomu nebylo jinak. Purim se zde tentokrát slavil v předstihu v neděli 5. března. A oslava to byla bujará, přesně jak se to na tento svátek sluší.
Předseda Bejt Simcha Michal Spevák řekl: „I když se v Děčíně oslava nekonala přímo na svátek Purim, věřím, že společná setkávání mají zásadní význam. Purimové vítězství jsme pak také oslavili v rámci pražské komunity na židovské radnici. Židovské obce jsou pro mě především komunitami, které se tvoří a upevňují společným udržováním tradice. A k tomu tyto společné akce bezesporu slouží.“
Lucie Nachtigalová shrnula program děčínské oslavy: „Zásadním bodem programu bylo tradiční čtení celé megily (biblického svitku podle knihy Ester) naším kantorem Ivanem Kohoutem. Tento rok jsme se řehtačkami, dupáním a pokřikováním snažili přehlušit Hamanovo jméno ještě s větším nadšením než obvykle. Popíjeli jsme víno a pojídali od různých pekařek rozmanité varianty Hamanových uší. A dokázali jsme vyslechnout celý příběh v hebrejštině s výkladem na jeden zátah.“
Součástí oslavy bylo i představení purimšpíl místním divadelním spolkem OCHDĚS, které se letos zaměřilo na dvě silná poselství. Lucie je upřesnila: „První poselství se týká nutnosti rozvíjet stát. Inspirovala nás k tomu kniha Umění vládnout: Tajemství úspěchu moudrých státníků od Břetislava J. Mrkose a Horsta A. Mehlera, v níž je uvedeno, že úspěšné vlády v dějinách vykazovaly některé společné znaky – podporovaly vědu a umění, nevedly útočné války, měly opravdový zájem o starosti občanů, nedávaly nikomu nic zadarmo a podporovaly mezinárodní obchod.“
„Druhým poselstvím byl návrat do Země zaslíbené. Vzhledem k tomu, že naše komunita setrvává ve vyhnanství u plných hrnců, jde trochu o osten do svědomí nás vyhnanců, kteří se k návratu nemají, ač je již návrat možný.“
Král Achašveróš tak tentokrát nebyl tím směšným opilcem (jako v předchozích purimšpílech), ale osobou spíše uměleckou, hloubavou a hledající, zmítanou mezi touhou po klidu a osvícené vládě a touhou po pomstě za smrt svého otce, který zahynul ve válce s Řeky. Královu mírumilovnou stránku ztělesňuje jeho první manželka Vašti.
Ve hře to bravurně předvedla herečka Jael v následujícím dialogu:
Vašti: „Jak dlouho jsi snil, že změníš Persii v pilíř umění a vzdělanosti, v plamen, který z velkého Řecka udělá jen stín. Víš stejně jako já, že tohle nevybojuješ v bitvě, ale jen v srdcích lidí.“
Král: „Chtěla bys, abych nedělal nic?“
Vašti: „Ty nejsi válečník ani voják, chci, abys zůstal, posílil království, sloužil trůnu.“
Král: „Audience skončila.“
Lucie Nachtigalová dodala: „Jak je z předešlého dialogu zřejmé, její apel není úspěšný a ona je nakonec zapuzena. Soukolí osudu se posune o další zub vpřed a na její místo přichází Hadasa, budoucí královna Ester, aby zachránila židovský národ před další genocidou. V naší hře ji ale zastihneme ve chvíli, kdy ještě zvažuje odchod z babylonského zajetí zpět do země svých předků z pohodlí domácnosti královského úředníka. Její poselství bylo obsaženo v následujícím dialogu, který z balkonu krásně přednesly naše členky Jana s Barunkou:
Ester (Hadasa): „Ooo, Širi, podívej, šli pro královnu. Musí být krásná, když žije na takovém místě, jako je toto. Strýc Mordechaj o ní hezky vypráví, jak je krásná a moudrá, miluje umění a vzdělání.“
Kamarádka Širi: „Nikdo není krásnější než ty, Hadaso, má milá.“
Ester (Hadasa): „Děkuji ti, moje přítelkyně. Proč jsem vždycky hrozila, že odejdu s karavanou a nikdy jsem to neudělala? Přece jsem chtěla vždycky vidět náš lid ve své slávě, opustit toto pohanské místo a vidět zlaté brány Jeruzaléma. Ach. Co mi brání? Možná odvaha jít úplně sama.“
Kamarádka Širi: „A kdyby se k tobě někdo přidal?“
Z megilat Ester (biblická kniha Ester) víme, že Hadasina historická úloha je jinde a ona je odvedena do paláce a představena králi. Náš hraný příběh tak daleko nedošel a skončil ve chvíli, kdy Vašti prohrála svůj boj.
V ten moment převzal slovo kantor Ivan Kohout, který příběh dovyprávěl při tradičním čtení svitku Ester. Oslava pokračovala ochutnávkou Hamanových uší, společnou večeří a vínem. Završena byla ve vlaku cestou do Prahy a do dalších míst, jak je pro děčínskou obec příznačné.
Připravila Radka Lím Labendz
S použitím webu Židovské obce Děčín