Ve dnech 14.–16. listopadu se v Praze opět konal šabatový projekt „Šabat společně“.
Téměř stovka žen a dětí zaplnila ve čtvrtek 14. listopadu jídelnu pražské židovské obce při společném pečení chaly. Ženy všech generací s dětmi si mohly nejen upéct chalu z připraveného těsta, ale také si zakoupit šátky z Izraele a naučit se je vázat. Pro děti připravila rebecin Malki Kalachaim divadelní představení na šabatové téma. O akci je rok od roku větší zájem a jídelna sotva pekařkám stačila.
V pátek 15. listopadu byla Kabalat šabat v Jeruzalémské synagoze a následující večeře pro všechny generace v jídelně ŽOP. V sobotu byl kromě modliteb také dopolední program pro děti a večer patřil burčáku.
Burčáková slavnost se konala u příležitosti prvního jahrzeitu Mošeho Váni, výtěžek byl věnován charitativnímu fondu Marty Choděrové, který poskytuje finanční podporu sociálně znevýhodněným dětem z židovských rodin. Také na burčákové slavnosti bylo plno. Zazpívaly děti z Lauderových škol, hrála kapela a samozřejmě se pil burčák. Pro děti byl určen samostatný program ve třetím patře. Charitativnímu fondu bylo díky všem zúčastněným poskytnuto více než 20 000 korun.
S jednou z hlavních organizátorek Irenou Němcovou jsme si krátce povídaly o historii projektu.
Jak a kde vznikl Šabatový projekt?
Projekt vznikl v roce 2013 v Jižní Africe. Vrchní rabín Jihoafrické republiky Warren Goldstein chtěl pro svoji komunitu udělat nějakou akci na Šabat, přilákat lidi, kteří normálně Šabat neslaví a nikam nechodí. Proto nazval celou akci Šabatový projekt – šabat společně, aby lidem bylo jasné, že mohou přijít, i když o šabatu nic neví nebo nejsou zvyklí ho dodržovat. A byl to velký úspěch, postupně se to rozšířilo do dalších jihoafrických komunit a následně do komunit po světě. Letos to bylo 1685 komunit ve 106 zemích.
Kdy jsme se přidali my v České republice?
My jsme se přidali před 4 lety. První dva roky jezdila velká skupina z Olomouce do Prahy a teď už druhý rok měli svůj vlastní projekt. Možná se do budoucna přidá Brno.
Jak se během těch čtyř let mění struktura účastníků?
Myslím, že se mění správným směrem a přibývá lidí, které neznáme, protože tak často nikam nechodí. Týká se to jak lidí z židovské obce, kteří moc nikam nechodí, tak lidí z jiných židovských organizací. Letos přibylo více lidí na pečení chaly. Loni přišlo něco přes šedesát a letos už ke stovce žen. U šabatové večeře a oběda je to limitované počtem míst v jídelně, tam už to bohužel přibývat nemůže. Chodí hlavně mladí lidé, střední věk, rodiny s dětmi. Starší generace bohužel málo, možná můžeme příští rok vymyslet, jak je také přilákat.
Je to akce ortodoxní, reformní, všeobecná?
Původně, tedy ta výchozí pozice je sice ortodoxní, ale je důležité, aby to bylo přístupné všem. Je tedy ortodoxní bohoslužba, košer jídlo, ale zároveň je to přístupné pro nejširší spektrum židů, od ortodoxních po konzervativní, reformní, naprosto sekulární.
Co tě na tom baví coby organizátorku?
Přišlo mi to jako dobrý nápad. Není tolik akcí, které šíří ven, tedy mezi různé židovské organizace, myšlenku sdílení. Nejde tedy jen o lidi z pražské židovské obce, ale také o lidi z Bejt Simcha, lidi aktivní v Hakoach a v České unii židovské mládeže. Nemáme moc možností se jinak protnout a setkat.
Příští Šabatový projekt bude zase za rok 6.– 7. 11. Šabat společně se koná vždy o Šabatu, na který připadá paraša Vaer. Přidáte se?
Více o projektu:
KATEŘINA MIKULCOVÁ