Vzhůru na archu Noemovu do Berlína!

Židovské muzeum v Berlíně po rozsáhlé rekonstrukci otevřelo v srpnu 2020 novou stálou expozici s názvem Židovské dějiny a současnost v Německu. Zároveň ale muzeum intenzivně pracovalo na zcela novém projektu dětského muzea, které mělo být otevřeno v květnu loňského roku, avšak kvůli pandemii koronaviru mohly děti začít objevovat svět archy Noemovy až v červnu 2021.

Ač se to na první pohled nemusí zdát, projekty dětských muzeí představují pro tvůrce expozic náročný úkol. V českém prostředí se můžeme setkat se vzdělávacími, často technicky orientovanými centry, jako jsou např. plzeňská Techmanie nebo liberecký IQ Park. Z humanitně zaměřených se na nejmladší návštěvníky soustředí např. Dětské muzeum Moravského zemského muzea a dětské muzeum vzniká v současné době i v Národním muzeu. Náročnost těchto projektů spočívá především v otázce, jak instituci muzea představit dětským návštěvníkům atraktivním způsobem bez toho, aniž by projekt nabyl, jak by možná konstatovali někteří zahraniční kolegové, charakteru Disneylandu. Jinými slovy, jak uchopit dětskou expozici citlivě, s ohledem na cílovou skupinu a současně ne na úkor edukačního charakteru.

V případě tvůrců projektu ANOHA v Berlíně je náročnost tohoto úkolu násobena citlivostí německo-židovských dějin a multikulturním charakterem prostředí, ve kterém se muzeum nachází. Cílovou skupinou jsou nejen židovské, muslimské či křesťanské děti, ale i děti zahraničních návštěvníků, jejichž informovanost o židovské kultuře může být značně nevyvážená. Snahou tvůrců projektu tedy bylo hledání spojitostí, morální apel nehledící na kulturní zázemí či náboženské přesvědčení.

 Dětský svět ANOHA se nachází naproti hlavní budově Židovského muzea v Berlíně za Blumenthalovou akademií a Zahradou diaspory. Tento prostor původně sloužil jako květinová tržnice. Jak již název muzea napovídá, v centru dění stojí příběh archy Noemovy. Název ANOHA autorský tým zvolil jako dětské zjednodušení, neboť v originálním německém znění se název Archa Noemova dětskými ústy špatně vyslovuje. Příběh stvoření, potopy světa a nového začátku, který nalézáme v mnohých kulturách i náboženstvích, by měl dle slov tvůrců dětské návštěvníky podněcovat k přemýšlení o respektujícím soužití člověka, přírody a zvířat a dodávat odvahu k utváření různorodějšího a lepšího světa.

Vstup do expozice skutečně vizuálně evokuje potopu světa. Prvním tvůrčím úkolem, který zde dětští návštěvníci musí splnit, je vyrobit vlastní lodičku, malou archu, kterou vypustí na cestu k hoře Ararat. Poté již děti vstupují na samotnou archu, tedy obrovskou dřevěnou konstrukci, která může tvarem připomínat ufo nebo taky bagel. Tato archa pochází z tvorby americké architektonické kanceláře Olson Kundig Architecture and Design a pojímá 150 druhů zvířat. Nalezneme zde velká i malá zvířata, ta oblíbená jako je lední medvěd, slon, zebra či žirafa, i ta méně populární jako např. rypoš lysý, který platí za symbol tolerance vůči všemu, co se na první pohled může zdát cizí. Na arše je zvířatům k dispozici krmná stanice či škola, neboť zde tráví mnoho času a je třeba se učit. Lenochod ze starých koberců poskytuje malým návštěvníkům místo k odpočinku. Všechna zvířata jsou dílem vybraných umělců a umělkyň a jsou zhotovena z recyklovaných materiálů. Udržitelnost je jedním z leitmotivů expozice. Kromě lenochoda z dek zde nalezneme např. hada ze starých sudů nebo jednorožce ze lžiček. Všechny tyto sochy jsou dětem k dispozici, mohou je přesouvat, lézt po nich či si s nimi hrát dle libosti. ANOHA je světem pro děti, a ty sem mohou pouze s doprovodem rodičů, avšak rodiče smí na archu Noemovu vstoupit pouze za doprovodu svých dětí. Děti samotné se podílely i na vývoji a koncepci ANOHY. Jednalo se o radu složenou z dvaceti žáků berlínských základních škol, kteří měli možnost ovlivňovat, jak bude konečný výsledek vypadat.

Dětský svět ANOHA je jistě ojedinělým a velmi chvályhodným počinem o popularizaci židovské kultury mezi nejmladšími. I samotní tvůrci však vidí potenciál ke zlepšení v práci s muzejními exponáty, která v projektu zcela chybí, a nabízí se tak otázka, do jaké míry je ANOHA pouze hřištěm či odpočinkovou zónou s multikulturní tematikou. I přes tuto kritiku však považuji projekt za nesmírně inspirativní pro české prostředí.

Eliška Pekárková

Foto: Yves Sucksdorff

(https://www.jmberlin.de/en/press-images-childrens-world-anoha-jewish-museum-berlin)