Židovské muzeum v Praze zahájilo projekt Tajemství půdy, který má za cíl seznámit veřejnost se souborem výjimečných nálezů z půd českých a moravských synagog

Modlitební řemínky, svitky Tóry, amulety, nejrůznější věci osobní potřeby, a dokonce i boty. To vše nalezli pracovníci muzea v uplynulých desetiletích na půdách českých a moravských synagog. Nyní chce muzeum tento ojedinělý soubor 1650 nově restaurovaných sbírkových předmětů představit veřejnosti v rámci projektu Tajemství půdy: Nálezy z geniz českých a moravských synagog. Uskuteční se tak na tematických výstavách přímo v regionech, odkud nálezy pocházejí, a také prostřednictvím online sbírkového katalogu, připravovaných webových stránek a sociálních sítí Facebook a historypin.

Co je vlastně geniza?

Geniza je hebrejský termín pro nařízení odkládat předepsaným způsobem předměty, které již neplní svou rituální roli, ale z náboženských důvodů je není možné zničit. Důvodem nařízení je respekt k Božímu jménu, které hebrejské svitky či knihy často obsahují. Postupně se tento opatrný přístup rozšířil i na další texty psané hebrejským písmem a později i jinými abecedami a jazyky. Nařízení genizy se týká rovněž předmětů, které se knih či svitků s Božím jménem dotýkaly, typicky jde o různé synagogální i osobní textilie.  

Geniza (pl. genizot) existovala jako vymezený prostor v synagoze. Zde se vyřazené předměty shromažďovaly, aby byly, alespoň v některých obcích, později pohřbeny na židovském hřbitově. Ty, které pohřbeny nebyly, představují jedinečný zdroj poznání hodnot, chování a směřování místních židovských komunit.  Mimo to se kolem genizy objevují také zvyky ovlivněné zřejmě místní nežidovskou kulturou. Proto v genizách nacházíme i předměty, u nichž je vztah k náboženskému nařízení nejasný, např. obuv nebo různé nádoby a náčiní každodenní potřeby.  

V 90. letech 20. století realizovalo ŽMP výzkum genizot v objektech ve vlastnictví Federace židovských obcí i jejích členských organizací. Celkem prozkoumali pracovníci muzea 13 lokalit a získali přes 3000 nálezů, nejstarší ze 16. století a nejmladší z 19. století. Některé z těchto nálezů se již podařilo zpřístupnit veřejnosti, avšak většina na zpracování teprve čeká.  

Průběh a realizace projektu

Na projektu zpřístupnění kulturního dědictví židovské komunity se budou podílet další tři instituce: Regionální muzeum v Chrudimi, Západočeské muzeum v Plzni a Norské centrum pro studium holocaustu a menšin v Oslu, které se kromě vědecké činnosti věnuje i vzdělávání o holocaustu, genocidách, antisemitismu a extremismu.

 Ve spolupráci s českými muzei vznikne výstava Tajemství půdy, která se nejdříve uskuteční v Chrudimi (7. 4.–30. 6. 2022) a zaměří na nálezy z východočeských geniz. Další výstava se pak uskuteční v Plzni ve 2. čtvrtletí roku 2023, kde budou akcentovány nálezy ze západních Čech. K výstavám bude publikován obsáhlý dvojjazyčný katalog.   

Stav genizových nálezů je zpravidla mnohonásobně horší než u jiných, mnohdy i starších předmětů z muzejních sbírek; většinou jde o stav havarijní a pro restaurátory představují genizové nálezy výzvu. Součástí projektu bude odborný workshop (2. čtvrtina roku 2022, Chrudim), na kterém se budou moci zájemci z řad restaurátorů i laiků seznámit s vhodnými přístupy k těmto specifickým objektům, zejména zachování principu genizy, tedy o vizuální přiznání, že předměty byly určeny k zániku.

V rámci projektu proběhne také příprava výukových seminářů a vzdělávacích materiálů, které budou pak využity při workshopu, v jehož rámci se pracovníci paměťových institucí seznámí s tématem geniz a jeho pedagogickým potenciálem. Do projektu se při identifikaci a popisu nálezů zapojí také studenti Univerzity Palackého v Olomouci. 

Židovské muzeum v Praze a redakce Maskilu