Spravedlivý rozhodne a Hospodin uskuteční – צדיק גוזר וה‘ מקיים

rabín Chaim Kanievski

K úmrtí rabína Šemarjaha Josefa Chajima Kanievského

V pátek 15. adaru II. (18. března) zemřel ve věku 94 let v Bnej Brak rabín Šemarjahu Josef Chajim Kanievsky, זצוק“ל. Rabín Kanievsly se narodil 8. ledna 1928 v Pinsku (Polsko, dnes Bělorusko) jako syn rabína Jakoba Izraele Kanievského, zvaného Steipler – הסטייפלר a Pesji Miriam Kanievské, sestry rabína Abrahama Ješajaha Karelitze. Roku 1934 rodina Kanievských učinila aliju do tehdejší Britské mandátní Palestiny a usadila se v Bnej Brak. Zpočátku se malý Chajim vzdělával v Talmud-Tora ‚‚Akiba – merkaz‘‘ a také se s otcem doma učil skoro všechny traktáty Mišny. V deseti letech začal studovat v bnejbracké ješivě ‚‚Tif’eret Cijon‘‘. Po šesti letech jej vzal otec do své ješívy ‚‚Bejt Josef‘‘ a po krátké době r. Chajim přešel studovat na ješivu ‚‚Lomža‘‘ v Petach Tikvě. V sedmnácti letech zakončil poprvé studium všech traktátů Babylónského talmudu. Během dvou let navštěvoval přednášky rabína El’azara Menchema Mana Šacha. Koncem týdne jezdil r. Chajim domů, do Bnej Brak, kde se učil Tóru se svým srýcem Abrahamem J. Karelitzem, zvaným Chazon Iš. V prosinci 1951 se oženil s Batševou Ester, dcerou rabína Josefa Šaloma Eljašíva. Několik měsíců po svatbě se novomanželé přestěhovali do Bnej Brak, kde pak  žili ještě s třemi rodinami v rozděleném bytě, každá rodina v jednom pokoji, se společnou kuchyní. Nejenom v mládí, ale i v pokročilém věku byl rabín Chajim Kanievsky znám svou skromností, nezištností a ochotou vždy pomoci. Peníze a pozemské statky pro něj nehrály vůbec žádnou roli. Jeho prioritou bylo soustavné učení Tóry dnem i nocí, jak přikázal Hospodin (Jozue 1,8):

לֹא יָמוּשׁ סֵפֶר הַתּוֹרָה הַזֶּה מִפִּיךָ וְהָגִיתָ בּוֹ יוֹמָם וָלַיְלָה…

Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci… Jeho strýc Chazon Iš jej nazval מרא דכולא תלמודא  – Pánem celého Talmudu.

Rabín Kanievsky byl zběhlý v náboženské literatuře – תורנית בספרות  obecně, zvláště pak v literatuře učenců – חז“ל ספרות. Denně se učil osm listů z Babylónského Talmudu a stejné téma i v Talmudu jeruzalémském, dále pak Toseftu, Maimonida, Arba’a Turim, Šulchan aruch a knihu Zohar. Měl ve zvyku každoročně zakončit studium celého Talmudu. Slavnostní zakončení studia se konalo vždy v předvečer Pesachu za přítomnosti velkého počtu věřících, aby bylo zárověň spojeno s hostinou – סעודת מצווה při půstu prvorozených (kdo se učil, mohl poté jíst). Každý pátek se tradičně učil týdenní parašu תרגום ואחד מקרא שניים – dvakrát originální text – jednou aramejský překlad společně s halachickými midraši a komentáři k příslušnému týdennímu oddílu.

Rabín Kanievsky začal veřejně působit roku 1988, když jej rabín El’azar Menachem Man Šach pozval, aby byl přítomen při založení jeho strany Degel ha-Tora v Binjanej ha-Uma v Jeruzalémě. Na volebním sjezdu, který se konal poté, rabín Šach nechal přivézt rabína Kanievského z Bnej Brak a teprve potom vystoupil s hlavním projevem, v němž jej chválil a připomněl, že máme povinnost plnit jeho rozhodnutí. Kromě jiného o rabi Kanievském řekl: ‚‚Nemáme na světě většího člověka.‘‘

Rabín Chaim Kanievsky (zdroj wikimedia)

Po smrti svého tchána rabína Josef Šaloma Eljašiva roku 2012 se ještě zvýšil jeho vliv na ortodoxní aškenázskou pospolitost litvaků. Rabi Kanievsky se stal jedním z předních vůdců ortodoxní litvacké komunity. Byl autorem desítek děl z oblasti halachy, Maimonidových prací, Mišny a Gemary, Tanachu, z oblasti morálky a židovské mystiky.

Rabín Kanievsky byl též člověkem, jehož možnosti přesahovaly lidské chápání a mnohými byly považovány za nadpřirozené.

Zakladatel a ředitel izraelské podpůrné zdravotnické organizace Ezer Mizion – עזר מציון (Pomoc ze Sionu) rabín Hananja Czulek vyprávěl zajímavý příběh – jednou mu telefonovala jakási dívka, že s ním musí nutně mluvit. Když jí odkázal na sektetářku, aby si s ní domluvila termín schůzky, řekla mu, že to nesnese odkladu, že je to otázka života a smrti. Tak rabi Hananja souhlasil, aby k němu tedy přišla ihned. Dívka mu řekla, že se za tři týdny má vdávat, ale v nemocnici zjistili, že má rakovinový nádor, a rozplakala se. Rabi Czulek ji trochu uklidnil a zeptal se, kde se učí její nastávající. Zavolal řediteli ješivy, aby k němu poslal svého studenta, budoucího ženicha. Znepokojenému ješivistovi pak řekl, že jeho nevěsta se musí podrobit malé operaci, ale že má být klidný, že vše dopadne dobře. Ještě před svatbou šel rabín Czulek s dívkou do nemocnice na vyšetření. Odpoledne se zeptal lékaře, jak to dopadlo. Lékař mu oznámil, že stav není dobrý, že našli ještě jeden nádor a je tak desetiprocentní naděje na uzdravení. Rabín Czulek řekl lékaři, aby tak nemluvil, a okamžitě poté běžel k rabimu Chajimovi Kanievskému.Vše mu řekl a i to, že za týden má být svatba, a požádal ho o radu, co v takovém případě dělat. Rabín Kanievsky se podíval na rabi Czuleka a pravil, že lékař neví, co říká. Poté se odmlčel a asi za půl minuty mu řekl, že Všemohoucí pomůže a vše dopadne dobře. Rabín Czulek se rabi Kanievského zeptal, zda to má říci ženichovi. Rabi Kanievsky mu pravil, ať mu nic neříká. Svatba se konala tak, jak byla naplánována, a za několik dní po svatbě se dostavila mladá paní do nemocnice na předoperační vyšetření a den na to proběhla operace. Po určité době přišly výsledky biopsie. Když rabi Czulek přišel s novomanželi do nemocnice, zeptal se ho MUDr. Lieberman, co se stalo od té doby, kdy byl u něj poprvé. On se ho zeptal, proč se táže. Na to mu lékař odvětil, že udělal biopsii z míst, kde bylo třeba a vše je v pořádku. Řekl, že nádor, který nevěstě vyňali z těla je nezhoubný. Doktor Lieberman mu řekl, že si to prostě nedokáže vysvětlit. Czulek se lékaře zeptal, zda zná rabína Chajima Kanievského. Doktor Lieberman bouchl rukou do stolu a řekl: ‚‚Tohle mi už udělal potřetí!‘‘ Czulek mu na to klidným hlasem odvětil: צדיק גוזר וה’‚‚ מקיים  – Spravedlivý rozhodne a Hospodin uskuteční.‘‘

Abychom pochopili lidské rozměry rabína Kanievského připomeňme slova zpěváka, hudebníka a textaře Šloma Arziho, který o něm řekl, že zosobňoval pro celý Izrael dědečka, ke kterému se každý mohl obrátit s prosbou nebo u něj najít útěchu bez ohledu na to, je-li zbožný, nebo ne.

תהיה נשמתו צרורה בצרור החיים – Nechť je jeho duše svázána do svazku života.

Rabín Daniel Mayer