Literatura s Davidovou hvězdou

Knižní novinky

Židé v anekdotách

Je Purim a to je nejvhodnější čas se zasmát, pobavit se dobrou, chytrou anekdotou – a ty židovské jsou, jak známo, nejlepší. Publikaci Židia v anekdotách (Štúdio humoru a satiry, Bratislava 2021) sestavil vystudovaný výtvarník MILAN STANO, který vtipy miluje a sbírá.

Autor ovšem není specialistou na židovský humor. Vydal už řadu různorodých souborů anekdot – jednou to jsou knihy Policajti v anekdotách, jindy Ženy a muži, potom vtipy o erotice, o blondýnkách, pak sesbíral vtipy o éře socialismu, a dokonce si troufl i na téma Slovenská republika v anekdotách. Počítám, že ty židovské budou nejvtipnější…

V brožované knížce najdeme většinu vtipů, které dobře známe ze souborů vydaných u nás, navíc jsou často uváděné ve zhuštěné verzi, než jaké kolují v českých knihách anekdot – na Slovensku ale mohou být neznámé. Čtenář se také může pozastavit nad anekdotami, v nichž vystupuje křesťanský Ježíš. Ty svým charakterem židovské nejsou, i když sama náboženská postava samozřejmě pochází z Izraele. Ale i u řady dalších vtipů může pozorný čtenář zaváhat, zda nejde o běžně kolující nežidovské anekdoty, kde byla pouze pozměněna jména, aby působily židovsky. Takových případů je třeba na českém internetu spousta.

V úvodu sám autor píše: „Ze Slovenska se mi nepodařilo sesbírat příliš mnoho vtipů, jako jich je v Rusku, Polsku či v Čechách.“ Proto sáhl v jedné kapitole po vtipech kolujících v jiných zemích – a v tom je tato kniha největším přínosem. Ruské vtipy, které tu najdeme na dvou desítkách stran, jsou dost odlišné, neotřelé, a reflektují tvrdší ruskou realitu – mnohé z nich Stanovi vyprávěl jeho přítel, ruskožidovský spisovatel Alexander Kanevsky. Sedm stran vtipů je z Izraele, čtyři stránky pak z USA. Pár stran je zaplněno židovskými anekdotami z Polska a z Německa, další jsou údajně české a slovenské.

Kniha je rozdělena do deseti tematických kapitol, v závěru najdeme ještě čtyři stránky židovských přísloví a pořekadel. Text publikace bohatě prokládají vlastní karikatury Milana Stana a dalších kreslířů, jejichž jména však nejsou uvedena ani tam, kde jde o známý výtvarný rukopis.

POJĎME SE POBAVIT NĚKOLIKA ANEKDOTAMI Z KNIHY:

Kohn potká Grüna, kterého už dlouho neviděl: „Prý jsi byl v Pinne.“

„Byl.“

„A co je tam nového?“

„V Pinne? Ach nic. Jenom zaštěkal pes.“

„Pes zaštěkal?“

„Ano, shluk lidí ho vydráždil.“

„A proč se lidi shlukovali?“

„Ale nic, jen se strhla menší pranice.“

„Menší pranice? A kdo se pral?“

„Tvůj bratr. Totiž, přesněji řečeno, jeden policajt ho mlátil.“

„Mého bratra? Proč mlátil policajt mého bratra?“

„Protože se nechtěl nechat zatknout.“

„Mého bratra chtěli zatknout? Proč?“

„Ale nic zvláštního, falšoval směnku.“

„Falšoval směnku? Pche, to tedy u něj není žádná novinka!“

„Vždyť jsem ti říkal, že v Pinne není nic nového.“


Židovský chlapec přijde domů ze školy a chlubí se matce, že dostal roli v novém školním divadelním představení.

„No výborně, a jakou roli ti dali?“

„Budu hrát roli židovského manžela.“

Matka si svého potomka změří pohledem: „No to snad ne! Hned jdi zpátky a řekni panu učiteli, že chceš nějakou roli, kde budeš i mluvit!“


Šadchen popisuje nevěstu panu Steinovi, který by se rád oženil: „Tato mladá žena je krásná jako obrázek, je z velmi dobré židovské rodiny, a navíc dostane vysoké věno.“

„A to nemá žádnou chybu?“

„Jen jednu maličkou. Mívá těžké porody.“


K milionáři Brodskému přijde mladý Žid. „Pane Brodský, mám pro vás návrh na výhodný obchod – vy i já na tom vyděláme.“

„Zajímavé, a o co jde?“

„Vím, že vaší dceři dáváte věno 600 000.“

„No a?“

„Beru ji za polovic!“

A NA ZÁVĚR NĚKOLIK ANEKDOT Z RUSKÝCH ZDROJŮ:

Rabinovič cestuje se ženou v tramvaji. Neustále hlasitě vzdychá, až se na něj všichni cestující ohlížejí.

Manželka mu ustrašeně říká: „Kolikrát jsem ti říkala, před lidmi o politice ani slovo!“


V cele vyšetřovací vazby: „Všechno nejlepší k novému roku, soudruhu Rabinoviči,“ povídá spoluvězeň.

„Jaký nový rok? Vždyť je červenec.“

„Právě jdu z výslechu – a tobě přidali ještě jeden rok.“


Abraham a Sára čekají na letišti Šeremetěvo na odlet letadla do Tel Avivu. Vtom místní rozhlas oznamuje: „V souvislosti s odletem soudruha Brežněva do zahraničí se let do Tel Avivu o dvě hodiny odkládá.“

Hlášení se za chvíli opakuje a postupně z letiště odlétá do ciziny celá vláda.

Nakonec to Sára nevydrží: „Poslouchej, Abrahame, když jsou už všichni pryč, tak bychom tu mohli zůstat…“


„Rabinoviči, stojíte za novou sovětskou vládou?“

„Samozřejmě. Raději za ní stát než sedět…“


Rabinovič šel na demonstraci s transparentem: Díky soudruhu Stalinovi za šťastné dětství!

Stranický organizátor si ho zavolá: „A co vy, Rabinoviči, převlíkáte košili? Vždyť vy jste dědek! Když vy jste byl děcko, Stalin ještě nebyl na světě!“

„No, však právě za to mu děkuju!“


Staršího Žida vedou dva muži na četnickou stanici. Potkají jeho známého a ten povídá: „Abrahame, kam jdeš?“

„Jdu na lov.“

„A kde máš pušku?“

„Ti dva za mnou mi ji nesou.“


V 80. letech se hlásí na inzerát u jedné moskevské firmy mladík. „Píšete, že potřebujete informatika.“

„A jak se jmenujete?“

„Leibowitz.“

„Ne, vás přijmout nemůžeme. Vy se stejně brzo vystěhujete.“

„Ale já se na žádné vystěhování vůbec nechystám…“

„Tak to už vůbec nepřipadá v úvahu. Hlupáky nepotřebujeme!“


Připravil LUBOR FALTEISEK

Ilustrace MILAN STANO